Kocové z Dobrše

Běšiny
Deskový statek a farní ves založená jako rezidenční sídlo vladyků z Běšin nejpozději ve 14. století.

Hlavňovice
Nedaleko Sušice se v hornaté pošumavské krajině nachází malá obec Hlavňovice, o níž máme první zmínku až z počátku 15. století, kdy snad náležela sousednímu velhartickému panství.

Kolinec
Na původně bogenském území byla někdy po roce 1257 německými kolonisty založena osada s latinským názvem Colonia, která se posléze stala majetkem českých královen. Z lenního závazku se posléze vyvázal až Zdeněk Lev z Rožmitálu v roce 1506.

Kostel sv. Jakuba Většího v Kolinci
Původně románský kostel vystavěný kolem roku 1200, který výrazně pozměnila barokní přestavba v polovině 18. století, ukrývá raně gotický presbytář a pozdně gotickou sochu Madony.

Kostel sv. Jana Nepomuckého v Hlavňovicích
Jednoduchý barokní kostel vystavěný koncem 18. století nahradil zámeckou kapli, která byla do té doby jediným svatostánkem v Hlavňovicích.

Kostel sv. Tomáše v Nýrsku
Nýrský farní kostel, vystavěný nejpozději v polovině 14. století, sloužil jako důležitý obranný bod, do jehož opevněné věže se místní obyvatelé ukrývali v případě nebezpečí.  

Radnice v Nýrsku (čp. 81)
Raně barokní měšťanský dům vystavěný za Koců z Dobrše sloužil jako vrchnostenský hostinec i továrna na prádlo.

Újezd Svatého Kříže
Místo se slavnou minulostí, stával zde zámek, který hostil sourozence Mánesovi. Je zde gotický kostel, který dal obci jméno.

Všeruby
Pohraniční městečko známé pobytem Boženy Němcové. Žil zde také sběratel židovských pověstí Weisel. Kostel Archanděla Michaela. Pod Všeruby spadá také ves Brůdek s památným kostelíkem sv. Václava, který měl být dle tradice postaven jako poděkování...

Zámek Běšiny (čp. 16)
Běšinský zámek postavil koncem 16. století Adam z Běšin nedaleko staršího rodového sídla. Tento původně renesanční zámeček byl v průběhu 19. století upraven pro potřeby lihovaru a ubytování.

Zámek Bystřice nad Úhlavou (čp. 1)
Bystřickou tvrz do podoby renesančního zámku přestavěli Kocové z Dobrše počátkem 16. století, současný vzhled v duchu romantismu mu pak v polovině 19. století vtiskli Hohenzollernové.

Zámek Dolejší Krušec (čp. 2)
Na původně renesanční tvrz na nevelkém návrší u vsi Dolní Krušec upozorňuje drobná věžička s cibulovou bání z počátku 19. století.

Zámek Dolejší Těšov (čp. 1)
Nenápadný zámeček na místě renesanční tvrze Koců z Dobrše vystavěli počátkem 18. století Dohalští z Dohalic.

Zámek Hlavňovice (čp. 1)
Tvrz vystavěná v 16. století Doupovci z Doupova byla v polovině 17. století přeměněna na zámek za Koců z Dobrše, kteří zdejší panství drželi po více než 300 let.

Zámek Hrádek (čp. 1)
Původně renesanční zámek hostil až do poloviny 16. století purkrabí, kteří spravovali zdejší statek pro pány z nedalekých Velhartic.  

Zámek Hradiště (čp. 1)
Bedřich z Elvenichu si pro stavbu barokního zámku vybral ve 2. polovině 18. století ves Hradiště nacházející se necelých 10 km jihovýchodně od Klatov.

Zámek Kundratice (čp. 1)
Jihovýchodně od Hartmanic se nachází původně renensanční zámeček, který nechal v empírovém duchu upravit v roce 1840 Karel Villani.  

Zámek Nemilkov (čp. 1)
Původně šlechtické sídlo Bohuchvalů z Hrádku bylo přestavěno na renesanční zámek v 16. století.

Zámek Veselí (čp. 2)
Na místě středověké tvrze ze 14. století vystavěl v polovině 19. století velkorysý zámek v historizujícím slohu Fridrich Stadion-Thannhausen.

Zavlekov
Nevelkou obec při cestě z Horažďovic na Klatovy drželo několik významných západočeských šlechtických rodů. V 18. století se Zavlekov stal součástí nalžovského panství, když jej zakoupil Václav Maria z Pöttingu.