Kolinec

Kolinec - Okres Klatovy

Základní informace

typ památky: Drobné památky

Stručné představení

Na původně bogenském území byla někdy po roce 1257 německými kolonisty založena osada s latinským názvem Colonia, která se posléze stala majetkem českých královen. Z lenního závazku se posléze vyvázal až Zdeněk Lev z Rožmitálu v roce 1506.

http://www.kolinec.cz/kolinec/

Památky v oblasti

Fara v Kolinci (čp. 12)

Fara v Kolinci (čp. 12)
Nedaleko kostela sv. Jakuba se nachází barokní fara s krásně vyvedeným, obloučky lemovaným štítem.

Kostel sv. Jakuba Většího v Kolinci

Kostel sv. Jakuba Většího v Kolinci
Původně románský kostel vystavěný kolem roku 1200, který výrazně pozměnila barokní přestavba v polovině 18. století, ukrývá raně gotický presbytář a pozdně gotickou sochu Madony.

Silniční most v Kolinci

Silniční most v Kolinci
Kolinecký most, překlenující drobný vodní tok, je vyzdívaný lomovým kamenem. Na hranolovém soklu se příznačně nachází socha sv. Jana Nepomuckého.

Židovský hřbitov v Kolinci

Židovský hřbitov v Kolinci
Památkou na početné židovské osídlení Kolince je židovský hřbitov založený nejpozději na počátku 18. století, kde se nachází 140 náhrobků, přičemž ten nejmladší je z roku 1939.

Historie

Počátky Kolince jsou velmi úzce provázány s rýžováním zlata na Ostružné, přítoku zlatonosné Otavy. Zřejmě již ve 12. století zde existovala rýžovnická osada, která však náležela hrabatům z Bogenu. K českému státu bylo zdejší území připojeno až 1257 a stalo se nedílnou součástí královského majetku, posléze pak majetku českých královen. Již ve 14. století však kolinecké panství lenním závazkem král předal vlivným pánům z Velhartic, kteří je drželi až do roku 1506, kdy neméně významný a vlivný Zdeněk Lev z Rožmitálu dokázal Kolinec manského závazku definitivně zbavit. Za něj zažívá Kolinec svůj první velký rozkvět a Zdeněk Lev zde také obnovuje starou rýžovnickou tradici. Avšak neuváženými kroky se nakonec Zdeněk Lev dostal do obrovských dluhů, které jeho syn vyřešil prodejem panství. V polovině 16. století tak Kolinec získal nového majitele v osobě Václava Vintíře z Vlčkovic. Vintířové v městečku vystavěli renesanční zámeček, špitál a učinili z Kolince vzkvétající rezidenci, která lákala i příslušníky nižší šlechty.

Na počátku 17. století zakoupila zdejší panství Magdalena Perglarová z Janovic, během války byl Perglarům majetek zkonfiskován, a pak opět navrácen. V době odebrání majetku tu působil nechvalně proslulý vojenský velitel Martin de Hoeff-Huerta, za nějž Kolinec v roce 1623 postihl ničivý požár. Ve 40 letech zase místní sužovalo švédské vojsko. Po Perglarech se tu ještě na chvíli objevili Kocové z Dobrše, avšak roku 1677 skrze dědictví po své manželce získává kolinecká panství Maxmilián Rudolf z Gutštejna, který vymohl na císaři Leopoldovi I. pro Kolinecké potvrzení městských privilegií a zároveň nechal vystavět nový zámeček. Téměř století vlastnila Kolinec rodina Terzi de Sissa. Po nich se zde opět rychle vystřídalo několik majiteů, až v roce 1838 zakoupil zdejší statky hrabě Taaffe a připojil je k Nalžovům. V 19. století v Kolinci též výrazně narostl počet židovského obyvatelstva, v roce 1848 zde žilo 16 rodin. V roce 1888 byla do Kolince zavedena železniční trať, což výrazně napomohlo rozvoji města. Významnou událostí 20. století pak byla návštěva prezidenta Edvarda Beneše, který městem projížděl v květnu 1937.

Kolinec kvůli své podhorské poloze nikdy nedisponoval dostatkem úrodné půdy, i z toho důvodu se zde lidé zaměřovali především na rybolov a zvláště pak na chov pstruhů. Po 2. světové válce zde fungovala pobočka Šumavanu a vyráběly se zde boty. Dnes se snaží přilákat pozornost především výhodnou polohou v blízkosti Národního parku Šumava i větších měst jako jsou Sušice či Klatovy.

Významné pověsti

O léčivé studánce

Zámecký park založil v Kolinci již hrabě Pötting počátkem 19. století, avšak až hrabě Taaffe jej dotvořil v duchu romantismu. Celkovou atmosféru parku utvářela i studánka, která se v něm nachází dodnes. Říká se jí Filipínka, toto netradiční jméno dostala dle pověsti podle dcery zámeckého pána jménem Filipína, která byla v dětství velmi vážně nemocná. Z její údajně nevyléčitelné nemoci ji však zachránilo pití této zázračné vody a zábaly z ní připravené. Na paměť tohoto uzdravení nese dodnes její jméno.  

Významné události

Průjezd prezidenta Edvarda Beneše Kolincem v roce 1937

Jednou z posledních skutečně radostných událostí před krutými časy 2. světové války, byl průjezd prezidenta Edvarda Beneše s první dámou Kolincem. Obci bylo s velkým předstihem oznámeno, že 8. května bude kolineckým nádražím projíždět zvláštní vlak s panem prezidentem, který míří do Klatov, odkud se bude automobilem vracet přes Kolinec opět o třetí hodině odpoledne. S přípravou na tuto událost se započalo již v dubnu. Všem bylo nařízeno, aby opravili a vyzdobili své domy, byl zvolen výbor, který měl celou akci koordinovat. Události se měly zúčastnit všechny místní spolky a žáci všech škol. Zároveň město vystavělo slavobránu, na hranici klatovského a sušického okresu dokonce vyrostla brána z dřevěných klád, která měla symbolizovat dřevařský kraj Sušici. Kolinec navíc investoval 20 000 Kč na opravu místní školy. Pozadu nezůstal ani místní mlynář, který si u svého mlýna vystavěl vlastní slavobránu.

Průjezd pana prezidenta s paní Hanou se uskutečnil za velké slávy a pompy, jak poznamenává kronika: „Pak za ohlušujícího jásotu a za zvuků dojemné slavnostní fanfáry Smetanovy Libuše projíždí naší obcí auto p. presidenta s paní chotí Hanou. Obecenstvo jásá, p. president i paní Benešová radostně kynou a již celý průvod mizí z radostně dojatých zraků všeho obecenstva.

Významné osobnosti

Matyáš Borbonius z Borbenheimu

1556-1629

Fotografie

KolinecKolinecKolinecFara v Kolinci (čp. 12)Kostel sv. Jakuba Většího v KolinciSilniční most v KolinciŽidovský hřbitov v Kolinci