Obec Ždánov (někdy uváděna také jako Ždanov) leží 5,5 km severozápadně od Domažlic. Její historie je spojena s augustiniánským klášterem v Pivoni, kterým patřila až do roku 1787. Zmiňována je sice již kolem roku 1420, v 15. století však zpustla a byla obnovena až kolem roku 1579. Klášter zde nechal postavit barokní dvůr se zámkem, který sloužil hospodářským účelům i jako letní sídlo augustiniánů. Po zrušení kláštera zde fungovala manufaktura na výrobu kameniny, později porcelánka na bílý malovaný porcelán. Před zámkem stojí barokní socha sv. Augustina z roku 1753.
Část vsi, včetně kaple sv. Kolomana, zanikla po roce 1945. Z domů stojí za pozornost čp. 2, 12 a v části při silnici z Domažlic na Poběžovice čp. 38 a 43.

Proč byla postavena kaple sv. Kolomana

Za vsí Ždánov stávala oblíbená osmiboká raně barokní kaple sv. Kolomana. Kapli vybudovali augustiniáni z kláštera Pivoň, kterým vesnice patřila. Byl v ní obraz polské Panny Marie Čenstochovské. Po zrušení kláštera zůstala kaple opuštěná a chátrala. Péčí obce Draženov byla opravena a roku 1860 znovu vysvěcena. V 60. letech 20. století však kaple nejprve vyhořela (1961) a o dva roky později byla zbořena. Místu, na kterém stála, se říkalo Hrůbek. Podle pověsti zde byl pohřben zbožný poutník či poustevník (nebo oboje) jménem Koloman. Jeho ostatky byly prý později přeneseny do samotného kláštera. Na místě jeho skonu byl nejprve postaven kříž, později kaple, která se stala oblíbeným poutním místem. Historici ale příběhy o „Kolmánkovi z Hrůbku“ právě v oblibě nemají a považují místní vyprávění o něm za výmysl.

Podle jedné verze byl Koloman zbožný poustevník, který žil se svými dvěma druhy v místech, kde později vznikl klášter Pivoň. Páni ze Starého Herštejna však zbožné muže nesnášeli a vypravili se na ně. Jednoho zabili, další (Erazim) jim utekl k Mutěnínu a nejmladší Koloman až ke Ždánovu, kde pokračoval ve své činnosti až do smrti. Byl pohřben v místě nazvaném „Hrůbek“ za vsí. Po založení kláštera prý byly jeho ostatky přeneseny do klášterního kostela. Jiná legenda o sv. Kolomanovi mu dává přímo evropský význam. Koloman prý byl zbožný muž původem z Irska, který se vydal do Svaté země. Nikdy tam však nedošel, protože byl po cestě zastaven a jako údajný zvěd oběšen. K události mělo dojít roku 1012 poblíž rakouského Stockerau, místní si však událost přeložili ke svému „Hrůbku“. Je jasné, že inspirací pro vznik místní tradice se stal i podobně znějící německý název kláštera, který zní Stockau.

Založení porcelánky ve Ždánově

Místní rodák František Josef Mayer začal roku 1813 s budováním manufaktury na výrobu kameniny ve Ždánově. Roku 1832 zde začala výroba porcelánu, ale již v roce 1835 ji její zakladatel pro finanční potíže prodal. Od té doby často měnila majitele. Velká hospodářská krize v letech 1873–1878 přinesla další útlum výroby a vedla posléze k zániku porcelánky. Na počátku byl pro výrobky typický zprvu skromný květinový dekor. Později se projevila móda zdobného, tzv. druhého, rokoka. V 70. letech 19. století se objevily i exotické motivy inspirované např. Afrikou. Vyrábělo se pod značkou Tannawa (německý název obce Ždánov). Některé místní výrobky lze dodnes obdivovat v Muzeu Chodska v Domažlicích.

 

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Pivoň

věcný:

• hospodářský dvůr
• lidová architektura
• zámek
• porcelánka

jmenný:

• Cyriak Wotava
• sv. Koloman