Počátky kláštera nebyly dosud uspokojivě objasněny. Uvažuje se například o tom, že klášter navazoval na činnost starší poustevny (v okolních lesích údajně žili jako poustevníci již v nejstarších dobách bavorští mniši z kláštera Schöntal). Novější zjištění kladou vznik kláštera do 13. století, obutí augustiniáni sem měli přijít po roce 1260. Šlo o žebravý řád, který byl obvykle usazován spíše ve městech než v málo kolonizovaných pohraničních lesích. Kolem kláštera vedla jedna z vedlejších větví řezenské obchodní stezky.

Klášterní kostel Zvěstování Panny Marie je se svým pravoúhle uzavřeným presbyteriem s dochovanými zbytky gotických křížových kleneb částí literatury uváděn jako nejstarší doklad rané gotiky u nás. Gotický konvent stával severně od dnešního kostela, celý objekt byl totiž podstatně přestavěn a rozšířen v období baroka. Dochovaly se části středověkých zdí a sklepů a gotický portál.

Během husitských válek byl klášter vystaven útoku domažlických husitů, kteří tudy táhli na Starý Herštejn. Mniši se patrně zachránili útěkem. Roku 1573 byl klášter poškozen při velkém požáru, za třicetileté války ho dvakrát vydrancovali švédští žoldnéři. Rozkvětu se dočkal v době baroka, kdy byl opraven a rozšířen. Klášterní kostel byl barokizován nejprve v letech 1686–1691, další velká přestavba celého kláštera proběhla kolem roku 1733. Klášterní areál tehdy sestával ze tří oddělených částí: jednu tvořil kostel, druhou vlastní konvent a třetí hospodářské budovy. Mniši si také v roce 1730 nechali vystavět letní sídlo v nedalekém Ždánově.

Pivoňský klášter vlastnil v dobách vrcholného rozkvětu rozsáhlý majetek, ke kterému patřilo až dvanáct vsí. Z nařízení Josefa II. byl klášter v roce 1787 zrušen. Objekt bývalého kláštera nejprve koupil právník Leonard Stöhr, který jej přestavěl na zámek. Od roku 1843 patřila Pivoň k velkostatku Thun-Taxisů. Za první republiky byla v budově kláštera menšinová škola, byty i četnická stanice. V období komunismu zde sídlil státní statek a pohraniční stráž. Požár kostela v roce 1953 téměř zcela zničil interiér této stavby, v 60. letech se pak v kostele zřítila klenba. Rozpadlá budova kláštera se od roku 1989 komplikovaně rekonstruuje. Klášter a od roku 2003 i kostel patří občanskému sdružení Aurelius. Objekt kláštera by měl v budoucnu sloužit jako turistické a kulturní centrum, plánuje se vznik centra pro děti z oblastí ohrožených živelnými pohromami či válkami a domov pro seniory. V okolí kláštera je známý tradiční chov pstruhů v sádkách, který navazuje na dávnou aktivitu augustiniánských mnichů.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

jmenný:

• Břetislav I.