- Nezařazeno
Žihle
Žihle - Okres Plzeň-sever
Základní informace
typ památky: Nezařazeno
Stručné představení
Městečko na severním okraji plzeňského kraje s dvojicí barokních kostelů a několika zajímavými stavbami lidové architektury.
Památky v oblasti
Fara v Žihli (čp. 54)
Fara byla vystavěna v letech 1691–1693 na místě staré farní budovy.
Kostel sv. Filipa a Jakuba v Žihli
Pozdně barokní jednolodní stavba, na hřbitově u kostela památník obětem nacismu.
Kostel sv. Václava v Žihli
Farní kostel sv. Václava je raně středověkého původu.
Smírčí kámen u Žihle
Smírčí kříž je umístěn v obci nedaleko náměstí mezi domy vlevo při silnici k železničnímu nádraží. Má podobu asi 1 m vysoké kamenné kruhové stély na užší základně, na přední straně je vytesán reliéf tlapatého kříže v kruhovém orámování.
Sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Jiljí a sv. Rocha v Žihli
V prostoru městečka se dochovalo několik drobných památek barokního kamenosochařství. Jedná se především o sochu sv. Rocha z poloviny 18. století (u domu čp. 28), sochu sv. Jiljí s jelenem u nohou z poloviny 18. století (při silnici za farou severně od kostela) ...
Venkovské usedlosti v Žihli
Žihle byla sice městečkem, dochovaná historická zástavba však poukazuje na její vesnický charakter s převažujícími srubovými konstrukcemi.
Zámek Žihle (čp. 48)
Zámeček postavený na konci 16. století byl kolem roku 1700 přestavěn na hostinec.
Historie
Bývalé městečko Žihle je situováno v mírném údolí Žihelského a Mladotického potoka, na západní straně ohraničeném strmým zalesněným hřbetem přírodního parku Horní Střela. V písemných pramenech lokalitu nacházíme poprvé v roce 1238, kdy ji král Václav I. vyměnil s plaským klášterem za Kožlany. Dříve královské zboží se tak ocitlo v majetku plaských cisterciáků, kteří v roce 1268 zařídili povýšení Žihle na městečko. Za husitských válek se dostala do držení šlechtických majitelů, kteří se zde v následujících staletích často střídali. Mezi nimi to byli například Šlikové, kteří Žihli připojili k panství Rabštejn, nebo Černínové, za nichž se městečko stalo v roce 1622 součástí panství Petrohrad, při němž zůstalo po zbytek období patrimoniální správy (do roku 1848). Po celou dobu si navzdory oficiálním statutu městečka Žihle uchovala spíše venkovský a zemědělský ráz. To však neznamená, že by zůstala zcela stranou průmyslového rozvoje. Významná byla v první polovině 20. století především místní cihelna, vyrábějící ve 20. letech až milion střešních tašek ročně. Do roku 1949 byla Žihle součástí okresu Podbořany, na vlastní žádost poté byla přičleněna k okresu Plasy, takže po roce 1960 patřila k okresu Plzeň-sever v tehdejším Západočeském kraji (zatímco okres Podbořany již ležel na území kraje Severočeského).
Další
Literatura
Rejstříky
místní:věcný:
- fara
- socha sv. Jana Nepomuckého
- lidová architektura
- kostel sv. Václava
- zámek
- kostel sv. Filipa a Jakuba
- cihelna
- smírčí kámen
- socha sv. Rocha
- socha sv. Jiljí
- střešní tašky
jmenný: