Ves Všehrdy, ležící 7 km východně od Kralovic, se v písemných pramenech připomíná poprvé k roku 1229. Původně byla majetkem královské komory darovaným panovníkem klášteru v Plasích. Na jihovýchodním okraji vsi stojí kostel sv. Prokopa obklopený hřbitovem. Jedná se o orientovanou stavbu středověkého původu, která je písemně doložena již k roku 1250 jako součást vsi v majetku plaského kláštera. Ve 14. století se kostel připomíná jako farní (fara údajně stávala na místě pozdější školy). Z gotické stavební etapy se dodnes dochoval polygonální presbytář s křížovou žebrovou klenbou. Za husitských válek, na jejichž začátku byly Všehrdy králem Zikmundem Lucemburským odebrány plaskému klášteru a zastaveny bratrům z Kolovrat, byl kostel poničen. Po roce 1539 náležely Všehrdy ke kaceřovskému panství Gryspeků z Gryspachu. Písemné prameny hovoří o renesanční obnově v letech 1580–1589, jejíž součástí byl i nákup nového a dodnes dochovaného zvonu od pražského zvonaře Brikcího z Cinperka (na zvonu letopočet 1589). Od roku 1623 pak Všehrdy byly zpět v majetku kláštera, a to až do jeho zrušení v roce 1785. Kostel byl, stejně jako celá vesnice, poničen za třicetileté války. Až plaský opat Eugen Tyttl přikročil k jeho celkové obnově, realizované v letech 1728–1736 podle projektu připraveného architektem Janem Blažejem Santinim. Samotnou přestavbu v duchu santiniovské barokní gotiky již realizoval klášterní stavitel Matěj Ondřej Kondel. Postup prací dokumentují datační nápisy: úpravu interiéru lodi klade nápis na čelní stěně vítězného oblouku do roku 1730, v roce 1731 byl posvěcen hlavní oltář sv. Prokopa s obrazem od Jakuba Antonína Pinka (na rozdíl od dalších dvou Pinkových obrazů na postranních oltářích se tento nedochoval), stavbu věže klade znak opata Tyttla na průčelí do roku 1732. V roce 1736 pak byla u příležitosti dokončení stavby do věže uložena pamětní listina. Podobně jako v Kostelci i zde Santini zachoval původní gotický presbytář a zřejmě i část zdiva lodi a doplnil je o drobnou šestistěnnou sakristii na východě, na západě pak o mohutnou třípatrovou osově situovanou věž na půdorysu sférického čtverce s vypouklými stěnami. Dvě postranní branky na hřbitov, z nichž každá nese na portálu monogram opata Tyttla a letopočet 1737 opakují tvar hlavního vstupu do kostela od západu. Santinim hojně využívaný motiv sférického trojúhelníku se objevuje na oknech kostelní věže a také na oknech márnice na severní straně hřbitova. Kostel sv. Prokopa ve Všehrdech je typickou ukázkou posmrtné realizace Santiniho plánů stavitelem Kondelem.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• plaský klášter
• Kostelec

věcný:

• hřbitov
• panovník

jmenný:

• Kolovratové
• Brikcí z Cimperka
• Gryspekové
• Matěj Ondřej Kondel
• Eugen Tyttl
• Jan Blažej Santini
• Jakub Antonín Pink