Již k roku 1346 se ve vsi Kalec připomíná dvůr kláštera v Plasích. Celou lokalitu získali plaští cisterciáci do svého držení teprve v roce 1623 jako pobělohorský konfiskát. Zpočátku na zdejším panském dvoře hospodařil jistý Jan Tyllingar ze Stradaně, který jej získal jako kompenzaci za finanční podporu kláštera v době třicetileté války. Opat Eugen Tyttl přikročil začátkem 18. století k radikálnímu opatření, když nechal zrušit stávající vesnici a její pozemky i obyvatele převedl na hospodářský dvůr. Jelikož starý dvůr neodpovídal aktuálním nárokům, nechal opat v letech 1710–1716 vybudovat novostavbu podle plánů architekta Jana Blažeje Santiniho. Ten pro opata Tyttla vytvořil celou řadu originálních projektů a dvůr Kalec, při jehož realizaci předpokládáme účast stavitele Matěje Ondřeje Kondela, mezi nimi není výjimkou. Dá se říci, že Kalec je svým dispozičním řešením nejpozoruhodnějším ze všech dvorů plaských cisterciáků. Areál, uzavřený na neobvyklém půdorysu deltoidu (připomínajícím létacího draka), v sobě zahrnoval vedle běžných hospodářských objektů (sýpka, stodoly, chlévy, kovárna) také nedochovanou kapli sv. Markéty (patrně v jednom z obytných objektů u brány) a reprezentativní rezidenci. Střední část této výškově dominantní stavby, situované ve vrcholu čtyřúhelníku proti vjezdu do dvora, v sobě snad obsahuje konstrukce staršího panského sídla. Poblíž brány do dvora stával také ovčín, z něhož jsou dnes patrné jen rozvaliny. Za hospodaření plaského kláštera však pojmul tento ovčín přes 500 kusů skopového dobytka. Opravy dvora byly prováděny za opata Fortunáta Hartmanna v roce 1769, jak nás o tom zpravuje kamenná deska s opatským znakem a letopočtem umístěná na dvorním průčelí budovy rezidence. Nad ní můžeme spatřit další desku, tentokrát s datačním nápisem dokládajícím završení barokní výstavby dvora za opata Tyttla v roce 1716. Po zrušení kláštera v roce 1785 připadl dvůr stejně jako celé panství plaských cisterciáků do správy náboženského fondu, od kterého Kalec v roce 1787 koupil hrabě Prokop Lažanský z Bukové a připojil jej ke svému panství Manětín. Za Lažanských fungovala ve dvoře v letech 1805–1828 výrobna sukna. V roce 1830 byl při dělení panství Lažanských Kalec připojen k rabštejnskému dílu. Za první republiky získal po pozemkové reformě dvůr nového soukromého majitele, jehož potomkům byl po neslavném experimentu se socialistickým zemědělstvím v období let 1948–1989 navrácen v restituci. Jako jeden z mála dvorů vybudovaných v 18. století plaskými cisterciáky dnes dvůr Kalec slouží svému původnímu hospodářskému účelu. V roce 2007 prošel areál dvora památkově ohleduplnou rekonstrukcí.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Manětín
• Plasy

věcný:

• hospodářský dvůr

jmenný:

• Matěj Ondřej Kondel
• Eugen Tyttl
• Jan Blažej Santini
• Jan Tyllingar ze Stradaně
• Fortunát Hartmann
• Prokop Lažanský z Bukové