- Panská sídla
Zámek Lužany (čp. 1)
Lužany - Okres Plzeň-jih
Základní informace
typ památky: Panská sídla - zámky
stavební sloh: renesance, baroko, klasicismus, neorenesance
historická epocha: novověk
Stručné představení
Dominantou obce Lužany je zámecký areál, který je neodmyslitelně spjat se jménem architekta, podnikatele a velkého mecenáše Josefa Hlávky.
Historie
Obci Lužany dominuje areál zámku a hospodářského dvora. Jádro zámku má původ v renesanci. V roce 1700 byla vysvěcena zámecká kaple, jež byla prohlášena za veřejnou. Na začátku 19. století byl zámek upraven ve stylu klasicismu. Tehdy byly odstraněny štíty a stavba byla rozšířena o boční křídlo a věž. Současnou podobu získal zámek v letech 1886 a 1887 díky mecenáši Josefu Hlávkovi. Byla zbourána část renesančně-barokní stavby a na jejím místě postavena novorenesanční stavba o dvou podlažích. Barokní věž byla přebudována na dominantní věž s hodinami. Obytná část byla navržena jako severoitalská vila. V jejím středu se nalézá schodiště, jímž se vchází do prvního patra, v němž je dodnes situován původní Hlávkův byt. Ve styku křídel byla zbudována nová kaple Jména Panny Marie. Autorem výzdoby, jež je inspirována byzantským uměním, je Karel Jobst. Úpravám se nevyhnul ani navazující hospodářský dvůr s barokními budovami.
Zámek je obklopen parkem, v němž se nachází několik altánů a rovněž některé vzácné druhy stromů. Zámecká zahrada přechází v lužní les při řece Úhlavě, kde se nalézá přírodní rezervace Loužek. V parku před zámkem je umístěna socha Josefa Hlávky od Josefa Mařatky. V besídce Julia Zeyera je umístěna spisovatelova busta. Hlávka zámek určil za sídlo prezidentů České akademie věd a umění císaře Františka Josefa I., jejíž založení inicioval. Tady jej navštěvovaly stěžejní osobnosti české kultury, mezi nimi spisovatelé Jaroslav Vrchlický, Josef Václav Sládek, Julius Zeyer, Adolf Heyduk, libretistka Marie Červinková-Riegrová, historik Václav Vladivoj Tomek, skladatelé Antonín Dvořák, Josef Suk, Oskar Nedbal, Jindřich Jindřich, chirurg a překladatel Eduard Albert, archeolog Josef Ladislav Píč, botanik Ladislav Čelakovský, architekt Josef Fanta, politik František Ladislav Rieger a další.
Z uvedených osobností vyniká Antonín Dvořák (1841–1904), který měl k Lužanům úzký vztah, jelikož zde čerpal podněty pro své práce. Byl požádán Hlávkou, aby k příležitosti vysvěcení nové zámecké kaple zkomponoval mši. Dvořák si jej velmi vážil, proto rád vyhověl. Mše D dur, zvaná Lužanská, byla poprvé provedena v září 1887. Dále se v tomto prostředí inspiroval pověstí o Káče, jež byla podkladem pro operu Čert a Káča.
Zámek je spravován Nadáním Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových. Interiéry jsou vybaveny původním mobiliářem. Nachází se v nich cenná díla mnoha Hlávkových hostů, např. Maxe Švabinského, Julia Mařáka, Václava Brožíka, Josefa Václava Myslbeka či Ladislava Šalouna. Zámek dle jeho přání slouží předním osobnostem českého vědeckého a kulturního života. Širší veřejnosti bývá přístupný pouze příležitostně.
Další
Literatura
Rejstříky
místní:věcný:
- hospodářský dvůr
- zámek
- pověst
- přírodní rezervace
- zámecký park
- věž
- altán
- vila
- kaple Jména Panny Marie
- socha Josefa Hlávky
- busta Julia Zeyera
- Česká akademie věd a umění císaře Františka Josefa I.
- Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových
- Lužanská mše
jmenný:
- Josef Fanta
- Jindřich Jindřich
- Adolf Heyduk
- Josef Václav Myslbek
- Jaroslav Vrchlický
- Josef Václav Sládek
- Oskar Nedbal
- Josef Suk
- Josef Ladislav Píč
- Josef Hlávka
- Julius Zeyer
- Václav Vladivoj Tomek
- Antonín Dvořák
- František Ladislav Rieger
- Karel Jobst
- Josef Mařatka
- Marie Červinková-Riegrová
- Eduard Albert
- Ladislav Čelakovský
- Max Švabinský
- Julius Mařák
- Václav Brožík
- Ladislav Šaloun