Pocinovice jsou největší z někdejších jedenácti strážných chodských vesnic, zmiňovaných již ve 14. století (1325). Bývaly centrem Dolního Chodska, které bylo vždy ve stínu Chodska Horního. Pocinovice leží 9 km jihovýchodně od Kdyně. Byly založeny na úpatí Jezvinského lesa, obcí protéká potok Andělice. Název vznikl patrně zkomolením názvu vrchu Sínová (dnes Pohoří), který je vysoký 641 m n. m. Druhá verze odvozuje název vsi od slova „počin“ – skutek. Dříve se totiž vsi říkalo také Počinovice. Název obce je také často uváděn jako Pocínovice.
Nejznámější událostí z dějin obce je drobná potyčka v rámci slavné chodské rebelie. V červenci 1693 se u vsi utkali Chodové s císařskými dragouny. Poté museli Chodové odpřisáhnout poslušnost Lamingenům. Po Lamingenech převzali jejich panství Stadionové (panství Trhanov – Kout).
Jádrem Pocinovic byla přibližně obdélníková náves. Až do poloviny 19. století převažovala dřevěná zástavba. Dodnes se ve vsi dochovaly roubené usedlosti chodského (šumavského) typu z 19. století, většina v horní (jihovýchodní části) vsi. Původní charakter vsi narušila ve 20. století stavba kulturního domu, domu služeb i nového obecního úřadu. U potoka Andělice vznikly betonové protipovodňové stěny. Ještě v 90. letech 20. století došlo k demolicím kvůli úpravám komunikací v obci. Od roku 1995 jsou Pocinovice venkovskou památkovou zónou.
Pocinovice prosluly také díky Dobré Vodě u Pocinovic – poutní kapli u léčivého pramene, který byl uctíván již od 17. století. Z vesnice vede ke kapli poutní křížová cesta.
