- Církevní stavby
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Oseku
Osek - Okres Rokycany
Základní informace
typ památky: Církevní stavby - kostely
stavební sloh: gotika, renesance, baroko
historická epocha: středověk, novověk, moderní doba
Stručné představení
Kostel poprvé zmíněn už v roce 1352. Západně od něj je fara z roku 1768.
Historie
O kostelu máme první zprávu z register papežských desátků z roku 1352. Známa jsou také jména několika zdejších předhusitských farářů. Posledním známým farářem byl v letech 1468–1478 Burian, během 16. století však zdejší fara zanikla. Kostel zřejmě zůstával provozuschopný, přestože farnost nebyla dlouhou dobu obsazena. Z roku 1552 pochází renesanční mramorový náhrobní kámen umístěný ve zdi vedle oltáře. V okolí kostela se nacházel hřbitov a mše tu nepravidelně celebrovali faráři z Drahoňova Újezda, rokycanský děkan či řádoví duchovní (premonstráti, františkáni). Na konci 17. století byla na Oseku provedena jezuitská misie, při níž byl v kostele instalován obraz s podobiznami jezuitských světců.
Farnost byla obnovena roku 1703 a o čtyři roky později byl přestavěn i zdejší kostel, podle plánů Jakuba Augustona mladšího. Z původního kostela zůstal gotický presbytář. Ke kostelu bylo přistavěno mohutné dvouvěžové průčelí. Z roku 1768 pochází také budova fary (čp. 65). Za faráře Františka Engelthalera (1772–1815) byl získán oltář sv. Kříže za zrušeného dominikánského kláštera v Plzni. Odtud byl v roce 1802 zakoupen dřevěný reliéf Ukřižování a vsazen do barokního oltáře. Ukřižování je kunsthistoriky datováno do let 1460–1465 a pochází zřejmě z dílny Mistra Ukřižování ze svatého Bartoloměje. V současnosti je Ukřižování uložené v depozitáři.
Na počátku 20. století potřeboval již zdejší kostel zásadní opravu. Tu zorganizoval prostřednictvím Křesťanské akademie zdejší rodák Josef Tumpach, metropolitní kanovník v Praze. Nákladná obnova, při níž byl zcela upraven interiér, probíhala pod vedením Jana Kastnera v letech 1908–1909. Při ní byl vyměněn hlavní oltář, provedený rovněž podle návrhu J. Kastnera. Oltářní mensa je kamenná a vyhotovil ji osecký rodák stavitel František Kavalír. Dne 3. 6. 1909 byl kostel slavnostně konsekrován Lvem kardinálem Skrbenským.
Další
Literatura
Rejstříky
věcný:jmenný:
- Jakub Auguston
- František Engelthaler
- František Kavalír
- Jan Kastner
- Josef Tumpach
- Lev kardinál Skrbenský
- P. Burian