Ves Luková se připomíná poprvé k roku 1115 v pozdějším falzu zakládací listiny kladrubského kláštera. Od roku 1253 byla majetkem manětínských johanitů, v letech 1420–1546 patřila Švamberkům, poté Šlikům, Hrobčickým z Hrobčic a nakonec Lažanským, kteří zde založili hospodářský dvůr (v nedávné době takřka celý zbořen).

Dominantou vsi i okolní krajiny je na návrší nad obcí situovaný kostel sv. Jiří, obklopený bývalým hřbitovem. Původně se jednalo o gotickou stavbu ze 14. století, z níž se dodnes zachoval pětiboce uzavřený presbytář s opěrnými pilíři a obdélná sakristie na severní straně. Loď byla obnovena po požáru v roce 1796. Do dnešní podoby byl kostel uveden radikální pseudorománskou přestavbou v letech 1854–1858, kdy získal i současnou věž na západním průčelí. V sousedství kostela stojí hodnotná přízemní budova bývalé fary z konce 18. století. Kostel se dnes ocitá v havarijním stavu a prakticky bez mobiliáře. V poslední době však vznikla iniciativa za jeho záchranu. Součástí prezentace této kulturní památky je i nedávná instalace sádrových soch, realizovaná z iniciativy Fakulty designu a umění ZČU v Plzni. Výstava s názvem „Má mysl“ už přitáhla pozornost mnoha návštěvníků, z jejichž dobrovolného vstupného bude kostel postupně opravován.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• kladrubský klášter

věcný:

• johanité
• fara
• hospodářský dvůr
• hřbitov
• požár

jmenný:

• Švamberkové
• Šlikové
• Hrobčičtí z Hrobčic
• Lažanští