Před zámkem stojí klasicistní budova zvonice na čtvercovém půdorysu s nízkou plechem pokrytou střechou. Uvnitř je starobylý zvon z roku 1614, ulitý v Horšovském Týně. Má průměr 180 cm a původně visel ve farním kostele, odtud jméno „Petr z Velký věže“. Jeho výrobu sponzoroval Vilém z Lobkovic. Zvoní vždy o vánočních svátcích.

Nad radnicí a pod kostelem jsou umístněny dvě kašny. Dnešní kašny vytvořili kolem roku 1688 kameníci z Mlýnců. Radniční kašna byla upravena v 18. století, původně ji zdobila habsburská orlice. Voda do původních kašen se přiváděla z rybníčka pod Knížecí horou u Lazců, jak je to doloženo k roku 1576. Roku 1688 byla k novým kašnám přivedena voda potrubím z nově objevených pramenů u vsi Borovice.

Na nádvoří zámku je deponován smírčí kámen. Stával nad Horšovským Týnem u silnice do Borovice. Roku 1990 byl nalezen poškozený v rozoraném poli, přestože byl od roku 1972 chráněnou památkou. Smírčí kámen je opatřen reliéfem tří krátkých mečů, tesáků, kolem nich je opis v gotické minuskule. Reliéf na zadní straně napovídá, že kámen mohl být původně vyšší. Dle pověsti se na místě, kde stával, zabili navzájem dva řezníci (vidět byly jen dva mečíky). Kámen je také někdy považován za mezník spojovaný s městským právem.

V Horšovském Týně najdeme celou řadu soch, velká část z nich je barokní. Pololidová pozdně barokní žulová plastika Panny Marie s Ježíškem stojí v Plzeňské ulici naproti čp. 76 v bažantnici, vznikla roku 1769, sponzorem byl Johann Georg Herold a jeho manželka Kateřina).

Most přes řeku Radbuzu stráží sv. Jan Nepomucký, který je připisován Michalu Josefu Brokoffovi. Socha mohla vzniknout někdy v letech 1720 – 21, podstavec je z roku 1914, kdy se most přestavoval. Do jeho původního podstavce byl roku 1914 zasazen dřevěný kříž, který stojí na protější straně silnice. Socha stála původně uprostřed starého mostu. K poškození sochy došlo roku 1945, když přes most přejel příliš rychle první americký tank. Roku 1947 byla socha opravena, nejnovější oprava proběhla roku 2006. 

Druhý sv. Jan Nepomucký stojí před bývalým kapucínským klášterem, na podstavci sochy jsou výjevy ze světcova života, včetně jeho mučednické smrti. Nepomuka stráží andílci, kteří měli měděná křidýlka. Chybí nápis osvětlující vznik či zřizovatele. Socha měří kolem dvou metrů, celková výška skulptury s podstavcem je 395 cm.

Hrabě František Norbert Trauttmansdorff nechal roku 1741 zhotovit sochu sv. Donáta. Dnes stojí v ulici T. G. Masaryka na zahradě u domu čp. 133. Donát byl římský voják, který byl umučen. Je patronem počasí a dobré úrody. Klečí proto na oblaku a vzhlíží k nebi. Dle evidenční karty NPÚ Plzeň sochu zhotovil Antonín Quittainer z Prahy. Zdobný podstavec je dílem Kašpara Deckera z Horšovského Týna. 

Z původní „křížové cesty“ ke kapli Božího hrobu na Vršíčku (vznik v 90. letech 17. století nebo roku 1755) se dochovalo pět sousoší, která byla již ve značně poškozeném stavu rozmístěna při staré silnici mezi nádražím a kostelem sv. Anny (Loučení Krista s Pannou Marií, Kristus na hoře Olivetské, Bičování Krista, Korunování Krista trnovou korunou, Kristus klesající pod křížem). Sochy jsou pískovcové, vytvořil je jeden umělec. Jejich podoba se měnila při opravách, byly a jsou častým cílem vandalů.

Stěhování si užila i reálně socialistická cementová socha zemědělce (1948, Rudolf Kabeš). Původně stála na náměstí na podstavci po soše Josefa II. Habsburského z roku 1884. Po roce 1989 byl budovatel pohraničí přemístěn na trávník mezi Nádražní a Pivovarskou ulicí.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

věcný:

• socha sv. Pavla
• socha sv. Donáta
• křížová cesta
• dřevěný kříž

jmenný:

• František Norbert Trautmannsdorf
• Josef II.
• Vilém z Lobkovic
• Johann Georf Herold
• Michal Josef Brokoff
• Antonín Quittainer
• Kašpar Decker
• Rudolf Kubeš