Vlastní zámek má podobu barokní trojkřídlé jednopatrové stavby. Vznikl v místech staré gotické věžovité tvrze o suterénu a čtyřech podlažích, která byla částečně pojata do objektu zámku, konkrétně do západního křídla se sýpkou.
Původní tvrz vznikla patrně v první polovině 14. století. Již v 60. letech 14. století prodali vladykové z Čečovic statek pánům z Velhartic. Roku 1587 patřila k tvrzi také sladovna, pivovar, dvůr s ovčínem, chmelnice, štěpnice a rybník pod tvrzí. Snad ještě za Lobkoviců (tedy před konfiskací jejich majetku po bitvě na Bílé hoře) došlo k rozšíření tvrze. Nová renesanční část (manýristická) tvoří dnešní jižní křídlo zámku. Trauttmansdorffové pak nechali vybudovat (snad kolem roku 1715) raně barokní východní křídlo zámku, které mělo původně arkády. I zde byl v interiéru ještě patrný vliv manýrismu. Původní gotická část tvrze byla tehdy zabudována do západního křídla zámku, kde vznikla sýpka. Zdi byly omítnuty, poté co omítka opadala, je viditelné ostění původních gotických okének. Celý objekt sloužil v té době hlavně jako lovecký zámeček.

Ve 20. století byl po pozemkové reformě zámek prodán jako zbytkový velkostatek a využíván pro hospodářské účely. V 50. letech 20. století zde byla zřízena ubytovna pro zemědělské pracovníky a brigádníky. Pozdější osudy byly pro památku ještě méně příznivé, zámek byl využíván pro garážování vozů a ničili jej vandalové. Dostal se do majetku JZD Puclice. Roku 1990 vyhořel. Při tomto požáru, který způsobily hrající si děti, shořela velká část střech. Mráz a voda poškodily postupně cenné renesanční a barokní interiéry (klenby, kazetové stropy, štukovou výzdobu). Narušena byla i statika. Roku 1998 získal zámek Český svaz ochránců památek (Klub Ladislava Lábka v Plzni), který začal s opravami. Na opravě zámku se finančně podílely Ministerstvo kultury a Okresní úřad v Domažlicích.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

věcný:

• JZD
• gotická tvrz

jmenný:

• Trautmannsdorfové
• Lobkovicové