Železářská huť sv. Klimenta v Plasích (čp. 214)

Plasy - Okres Plzeň-sever

Základní informace

typ památky: Technické památky
stavební sloh: klasicismus
historická epocha: novověk

Stručné představení

Patrová stavba ve střední ose s klenutým průjezdem, jímž prochází silnice na Horní Hradiště, a nízkou hranolovou věží.

Historie

V roce 1826 koupil bývalý klášterní velkostatek včetně objektů zrušeného kláštera kníže Klement Metternich. Bezprostředně poté nechal v areálu zřídit železářskou huť s vysokou pecí, slavnostně otevřenou 13. srpna 1829 a posvěcenou jako huť sv. Klimenta. Metternichův podnik byl významným příspěvkem k počínající industrializaci hospodářství na severním Plzeňsku, inspirovaný pravděpodobně čilým ruchem hutí na nedalekém Rokycansku a Zbirožsku, ale zároveň navazující na tradici železářské a hutní výroby, provozované již na konci 17. století plaskými cisterciáky. Zdroj energie, tedy dřevo na výrobu dřevěného uhlí, dodávaly rozsáhlé lesy na panství, pohon některých zařízení zajišťoval vodní náhon z řeky Střely, surovina (železná ruda) se do Plas dovážela z okolí Ejpovic, z Radnicka a Rakovnicka. Metternichova huť byla schopna dodávat široký sortiment železářského zboží od nástrojů pro zemědělství a začínající průmysl, až po drobné zámečnické zboží běžné potřeby. Velkou část zboží tvořily různé druhy litiny (strojní, užitková, ale i umělecká). Z produkce plaské huti pochází litinová kašna a lucerna před prelaturou bývalého kláštera (pozdějším zámkem), řada litinových náhrobků na místním hřbitově (mj. náhrobek ředitele hutí J. Blümela) i litinové kříže na hřbitovech v okolí (mj. Kožlany, Kralovice, Manětín, Nečtiny, Křečov, Rabštejn nad Střelou ), litinová výzdoba metternichovské hrobky či empírové hraniční sloupy s nápisem „Herrschaft Plass“ dochované při silnici do Plzně a v Potvorově. V časech největší prosperity kolem poloviny 19. století byla plaská huť největším podnikem na Plzeňsku a zaměstnávala tři až čtyři stovky dělníků včetně horníků a uhlířů. Pokles výroby nastal na konci 60. let 19. století kvůli vysokým nákladům na dovoz železné rudy. Při velké povodni v roce 1872 byl výrobní areál značně poškozen a v roce 1875 byl provoz železárny zastaven. Následně v části areálu krátkodobě fungovala výrobna barev, ale většina staveb chátrala. Vodní náhon byl zasypán a v místech, kudy procházel a kde také stála impozantní budova válcovny a strojírny, bylo následně zřízeno fotbalové hřiště. Až když byla v 60. letech 20. století bývalá huť zapsána na seznam nemovitých kulturních památek, proběhla celková oprava areálu. Od roku 2004, kdy byla budova huti naposledy opravována, zde funguje expozice zaměřená na historii hutnictví na severním Plzeňsku.

Dodnes dochovaná provozní budova staré hutě (čp. 214), situovaná na severozápadním okraji Plas na levém břehu Střely, je patrová stavba ve střední ose s klenutým průjezdem, jímž prochází silnice na Horní Hradiště, a nízkou hranolovou věží. Byla postavena ve druhé etapě výstavby železárny v roce 1844. Věžovitý objekt tvaru komolého jehlanu je bývalá vysoká pec belgického typu, postavená spolu se slévárnou v letech 1827–1829. Jedná se o jeden z pěti dochovaných objektů, dokládajících éru dřevouhelného hutnictví v českých zemích. Na protější straně silnice stojí patrová budova s valbovou střechou a klasicistní fasádou, bývalé ředitelství železáren (čp. 67) vystavěné v roce 1833. Pozoruhodná je též kolonie dělnických domků za hutí, která vyrůstala v několika etapách.

Fotografie

Železářská huť sv. Klimenta v Plasích (čp. 214)