- Nezařazeno
Vrčeň
Vrčeň - Okres Plzeň-jih
Základní informace
typ památky: Nezařazeno
Stručné představení
Vesnici Vrčeň najdeme nedaleko Nepomuku. Poprvé je zmiňována již roku 1189. Obci dominuje kostel sv. Vavřince, nedaleko stojí poutní kaple sv. Vojtěcha.
Památky v oblasti
Kaple sv. Vojtěcha ve Vrčeni
Poutní kapli sv. Vojtěcha najdeme nedaleko Vrčeně. Místo je spojeno se svatovojtěšskou legendou.
Kostel sv. Vavřince ve Vrčeni
Kostel sv. Vavřince je dominantou Vrčeně. Jedná se o původně gotickou stavbu, jež byla v 19. století upravena ve stylu novogotiky.
Sochy sv. Jana Nepomuckého, Panny Marie Immaculaty a biskupa ve Vrčeni
Na návsi ve Vrčeni stojí sochy sv. Jana Nepomuckého, Panny Marie Immaculaty a sv. Vojtěcha. Další sochu sv. Jana Nepomuckého najdeme mezi obcemi Vrčeň a Dvorec.
Venkovské usedlosti ve Vrčeni (čp. 8, 47)
Dokladem lidové architektury jsou ve Vrčeni venkovské usedlosti čp. 8 a 47.
Historie
Vesnice Vrčeň leží nad soutokem Žinkovky (horní Úslavy) a Myslívského potoka asi 3 km severovýchodně od Nepomuku v okrese Plzeň-jih. Poprvé je zmiňována již roku 1189. Dříve se používal také název Vrčany. V letech 1189 a 1192 je připomínán Ota s predikátem z Vrčeně, roku 1216 pak jeho syn Hajnuš z Vrčeně. Kolem poloviny 14. století se objevuje jméno Otoslava z Vrčeně. Již okolo roku 1360 zde byl farní kostel. Později se Vrčeň dostala do majetku cisterciáckého kláštera Pomuk. Po jeho zániku za husitských válek připadla k panství při zámku Zelená Hora. Po jeho dělení roku 1556 se vesnice dostala k dílu Viléma ze Šternberka. Při dalším dělení v roce 1584 získal polovinu Vrčeně Ondřej ze Šternberka. Takto zůstala do roku 1638, kdy se zelenohorské panství rozdělilo na zelenohorské a plánické. Od této chvíle byla Vrčeň součástí zelenohorského panství až do roku 1850. V roce 1920 tady bylo 124 domů a 550 obyvatel. Roku 1991 to bylo 102 domů a 331 obyvatel.
Dominantou vesnice je kostel sv. Vavřince, zajímavý je soubor soch sv. Jana Nepomuckého, Panny Marie Immaculaty a sv. Vojtěcha. Ve Vrčeni dále najdeme několik hodnotných venkovských usedlostí, budovu bývalé fary, pamětní kříž či památný strom. Nedaleko stojí poutní kaple sv. Vojtěcha.
Pokud hovoříme o významných osobnostech, nesmíme zapomenout na postavu sv. Vojtěcha (kolem 957–997), jež je legendárně spojena s místy, kde dnes stojí kaple sv. Vojtěcha. Učitel, hudební pedagog, skladatel a divadelní režisér Gustav Adolf Kraml (1867–1936) pocházel z Chanovic, roku 1936 zemřel ve Vrčeni. Katolický kněz a prozaik Karel Vondruška (1870–1954) se narodil v Hluboké nad Vltavou, ve Vrčeni dlouhá léta působil jako farář a byl zde také pohřben. Středoškolský profesor a prozaik Felix Adam Vondruška (1879–1955) je pohřben vedle svého bratra Karla na vrčeňském hřbitově. Úředník, herec, režisér a spisovatel Jaromír Kraml (1900–1974), syn Gustava Adolfa Kramla, se narodil ve Vrčeni roku 1900. Zemřel tamtéž v roce 1974.
Významné pověsti
Svatovojtěšské pověsti
Podle jedné pověsti vystřelil Vojtěch v lese Štědrý, který se rozkládá poblíž Vrčeně, na jelena, ale minul cíl. Šíp se zabodl do skály, z níž začal prýštit pramen vody. Jiná verze hovoří o tom, že světec zarazil biskupskou berlu do skály, aby otevřel pramen vody, z nějž dal napít žíznivému oráči. Další pověst vypráví, že roku 992 se tady Vojtěch zastavil u poustevníka, který poté „otisk“ světcova těla vytesal do kamene. Mezi místa spjatá se svatovojtěšskou legendou patří v okolí také Nepomuk, Zelená hora a Prádlo.
Významné osobnosti
Sv. Vojtěch
957?-997
Další
Literatura
Soubory ke stažení
Rejstříky
místní:věcný:
- fara
- socha sv. Jana Nepomuckého
- pamětní kříž
- lidová architektura
- kostel sv. Vavřince
- venkovská usedlost
- pověst
- svatovojtěšská legenda
- socha Panny Marie Immaculaty
- kaple sv. Vojtěcha
- socha sv. Vojtěcha
- Vrčeňská lípa
jmenný:
- sv. Vojtěch
- Ota z Vrčeně
- Hajnuš z Vrčeně
- Otoslav z Vrčeně
- Vilém ze Šternberka
- Ondřej ze Šternberka
- Gustav Adolf Kraml
- Karel Vondruška
- Felix Adam Vondruška
- Jaromír Kraml