První zmínka o vsi Chrastavice na Domažlicku je z roku 1324. Ve středověku patřila ves k majetku města Domažlice, od roku 1622 k panství Horšovský Týn. 

V letech 1845 – 1847 Chrastavice opakovaně navštívila slavná spisovatelka Božena Němcová, která se přátelila s rodinou místního rychtáře Jana Bora. Z rodiny Borů pocházel také kněz Jan Nepomuk Váchal, který věnoval život péči o slepé v Praze na Klárově a o hluchoněmé v Litoměřicích, kde také roku 1917 zemřel. Zdokonalil také znakové písmo. 

Z Chrastavic nebo z obce  Milavče se můžete vydat po turistické značce k mohylovému pohřebišti z mladší doby bronzové. V jedné z nich byl roku 1883 objeven slavný milavečský vozík. Mohyly se nacházejí na katastru obou zmíněných obcí.

Na návsi pod akáty stojí novorománská kaple Nejsvětější Trojice, jejíž stavba začala roku 1896. Stavba, na které se podíleli svou prací hlavně místní občané, se protáhla. Kaple měla být dokončena až roku 1927. Projekt zpracoval stavitel František Pek. Kaple má obdélnou loď, z průčelí vyrůstá hranolová věž. Presbytář je půlkruhový. Nechybí zvonice s hodinami. Fasáda je členěna lisenami, zdobí ji pro sloh typický obloučkový vlys. Loď má křížovou klenbu, závěr je sklenut konchou. Pod věží je valená segmentová klenba. Interiér je v historizujícím stylu. U kaple stojí pamětní kříž z roku 1897.
V obci se dochovala řada původních objektů statků z přelomu 19. a 20. století. Vzhled návsi narušuje novostavba panelového domu. Dochovalo se ale několik bran s překladem a zdobně řešenými pilíři, např. u čp. 7, 11/71, 38, 61, 62, 66, 67, 70, 83/84. 

Smutnou roli sehrály Chrastavice po druhé světové válce. Severně od vsi jsou muniční sklady, kde byl zřízen tábor pro fašistické funkcionáře, ale i pro německé starosty ze vsí. Poválečný hněv proti všemu německému vedl k řadě excesů, u Chrastavic zahynulo několik desítek lidí.

Proč byl u Chrastavic postaven křížový kámen?

Další z pověstí o vzniku křížového kamene (kromě té o umrznutém houslistovi) nechává u Chrastavic pro změnu umřít husopasku: Mladá husopaska pásla husy. Byl krásný den a ona nedávala pozor. Pozdě si všimla, že husy z obecního utekly na panské. Ale všimli si jiní. Panští služebníci. Husy vyhnali a nebohou husopasku ztloukli tak, že vypustila duši. Jako pokání museli postavit křížový kámen.

Návštěvy Boženy Němcové

Chrastavice si dodnes připomínají návštěvy slavné české spisovatelky Boženy Němcové, která v době svého pobytu na Domažlicku (1845 – 1847) opakovaně navštěvovala v Chrastavicích své známé, rodinu rychtáře Jana Bora. Napsala také, že vycházky do Chrastavic patřily k jejím nejmilejším. Dá se říci, že ji Borovi přijali do rodiny. Viděla tak přástky, rodinnou svatbu, zkusila si údajně i lidový kroj, zašla do hospody. Měla v oblibě i Borovu ženu Manku a její matku paní Konopovou, která jí vyprávěla o průtazích ruských a francouzských vojsk v kraji. Němcová si zapisovala pohádky, pověsti i příběhy, které se skutečně v okolí staly. Některé motivy pak použila např. ve své slavné „Babičce“ či v povídce „Dlouhá noc“. Pro Českou včelu napsala také článek „Selská svatba v okolí domažlickém.“

František Lang

1835-1924

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Milaveč

věcný:

• brána s překladem
• mohylové pole
• milavečský vozík
• muniční sklady

jmenný:

• Božena Němcová
• Jan Bor
• František Pek
• František Lang