- Církevní stavby
Kostel sv. Václava v Tachově
Tachov - Okres Tachov
Základní informace
typ památky: Církevní stavby - kostely
stavební sloh: gotika, renesance
historická epocha: středověk, novověk, moderní doba
Stručné představení
Gotický kostel ze 13. století byl po roce 1558 renesančně přestavěn, v 19. století se využíval jako windischgrätzká hrobka.
Historie
Pouhých šedesát metrů východně od baziliky Nanebevzetí Panny Marie se nachází chrám svatého Václava. Ve srovnání s hlavním tachovským svatostánkem je mnohem menší a zdaleka ne tak okázalý, na druhou stranu je ale o několik dekád starší. Na svém místě stál už ve 13. století a původně byl střediskem celé tachovské farnosti, tuto úlohu však záhy převzala nová ústřední městská svatyně, svatý Václav se proto stal hřbitovním kostelem. Kolem roku 1460 byl přestavěn v pozdně gotickém slohu, po požáru, kterému podlehl roku 1558, byl renesančně obnoven. Svatyně byla roku 1786 v rámci reorganizace farní sítě zrušena a odsvěcena. Od roku 1802 se nacházela v majetku rodu Windischgrätzů. Kníže Alfréd Windischgrätz nechal roku 1830 bývalý sakrální objekt přebudovat na rodinnou hrobku, v níž byli členové rodu ukládáni k poslednímu odpočinku až do roku 1886. Mezitím došlo ke zrušení hřbitova, jenž od středověku svatostánek obklopoval. Uvolněná plocha prošla na sklonku 19. století parkovou úpravou. Po roce 1945 přešel chrám do rukou českobratrské církve, počátkem devadesátých let byl důkladně opraven.
Goticko-renesanční kostel je poměrně nenápadnou stavbou skromného vzezření. Před pohledy kolemjdoucích ho ukrývají vzrostlé listnaté stromy. Nemůže se pyšnit obvyklou hranolovou věží, ale pouze nevysokým štíhlým sanktusníkem. Z východní stěny obdélníkové lodi vystupuje zúžený polygonální presbytář, k němuž na severu přiléhá sakristie. Ve vnitřních prostorách můžeme spatřit několik polí křížové klenby s velkými svorníky, členitá štuková žebra pocházejí z poloviny 16. století. Převážně baroknímu mobiliáři vévodí portálový hlavní oltář s malbou bezvousého Ukřižovaného a tabulovým obrazem Ukládání do hrobu. Do vnějšího pláště budovy byl v době od 15. do 19. století zazděn vzácný soubor asi dvaceti kamenných náhrobníků. Patrně nejstarší z nich patří neznámému husitskému pánovi a vznikl na konci 15. století, většina memoriálních tabulí pochází z 16. století. V otevřené kapli u západního průčelí chrámu lze spatřit honosný reliéfní renesanční náhrobek z roku 1615.
Další
Literatura
Rejstříky
věcný:jmenný: