Předchůdcem brodského kostela svatého Jakuba Většího patrně byla románská nebo raně gotická stavba situovaná poněkud východněji na vyvýšeném místě a propojená se zaniklou tvrzí. Nahradil ji pozdně gotický chrám, který se na návrší nad levým břehem Hamerského potoka tyčí přibližně od roku 1500. Obdélná loď a mohutná západní věž byly mezi lety 1683 a 1704 barokně upraveny, kdežto pětiboký presbytář, završený křížovou žebrovou klenbou, si zachoval svou pozdně gotickou podobu. Sakristie přiléhá k severní straně kněžiště. Fasáda lodi je členěna pilastry, které spolu s vodorovnými lizénami tvoří pravoúhlé rámce, do nichž jsou zasazena půlkruhově uzavřená okna zdobená šambránami. Hranolová věž je kryta cibulovou střechou, její nároží jsou zvýrazněna pilastry. Obvodové zdi presbytáře zpevňují opěráky, ke gotickému původu odkazují vysoká okna s kružbami.

Interiér lodi je profilován mohutnými pilíři, mezi kterými se nachází kapiové prostory s kaplemi, nad nimiž jsou umístěny tribuny spojené navzájem průchody v pilířích. Loď je sklenuta křížovou klenbou a ozdobena freskami, které roku 1817 namaloval Maur Fuchs. Mobiliář kostela je převážně barokní, výjimku tvoří pozdně gotická kamenná křtitelnice z doby kolem roku 1500. Vrcholně barokní rámový oltář pochází z roku 1738, oltářní skulptury svatého Petra a Jana Evangelisty vytvořil sochař Jakub Artschlag. Ve stejném období vznikla i kazatelna, kterou zdobí reliéfy a plastiky. Vzhled bočních oltářů z konce 19. století silně ovlivnil historismus, který v této epoše kraloval výtvarnému umění. Na kruchtě nalezneme dvoumanuálové varhany, jež byly vyrobeny roku 1902.

Kostel svatého Jakuba Většího je obklopen rozlehlým hřbitovem. I přes místy narušené fasády je jeho technický stav uspokojivý. V chrámu se odehrávají pravidelné bohoslužby, zvláštností jsou česko-německé poutní mše, které se konají vždy jednou ročně.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Hamerský potok

věcný:

• gotická křtitelnice
• poutní místo
• fresky

jmenný:

• Jakub Artschlag
• Maur Fuchs