Ve Zvíkovci stávala tvrz pravděpodobně již v první polovině 13. století, patřila vladykům Zvíkovským. Za třicetileté války byla tvrz vypálena Švédy. V 17. století ji nechal rod Braunů z Mířetic opravit. V roce 1753 dala paní Františka Rabenhauptová ze Suché na místě tvrze postavit jednopatrový barokní zámek. Jeho další majitel, hrabě Prokop Hartmann z Klarštejna, nechal roku 1794 přistavět druhé patro a zámek sjednotit v klasicistnímu slohu. Poté se vystřídalo na zámku ještě několik majitelů. Významným majitelem byl Matěj Kalina z Jäthensteinu. V roce 1948 byl zámek znárodněn a dán k užívání Ústavu sociální péče o mládež. Dnes je v soukromém vlastnictví.

Zámecký areál tvoří do návsi situované předzámčí, vlastní zámek stojí na konci ostrožny nad parkově upraveným údolím. Zámek je trojkřídlá dvoupatrová budova s mansardovou střechou a členěnou fasádou se středovým vjezdovým portálem. Ve stavbě jsou pravděpodobně zachovány konstrukce velké tvrze či hrádku, původně zřejmě odděleného příkopem.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

věcný:

• zámek
• tvrz
• příkop
• portál

jmenný:

• Braunové z Mířetic
• Františka Rabenhauptová ze Suché
• Matěj Kalina z Jaethensteinu
• Prokop Hartmann z Klarštejna