Urbanismus vsi a poté městečka Úterý je v první řadě určen jeho polohou v hlubokém údolí Úterského potoka, sevřeném zalesněnými kopci Tepelské vrchoviny. Trhová ves, založená ve svažitém terénu při důležité obchodní trase z Plzně přes Všeruby a Teplou do Chebu, byla zřejmě vsí silnicového typu, z níž se časem vyvinulo obdélné náměstí v půdorysu dodnes dochované. Předpokládá se, že původní náměstí mohlo mít až dvojnásobný rozsah, přičemž k jeho zmenšení došlo po polovině 16. století vložením radničního bloku. Terénní podmínky způsobily, že zástavba kolem náměstí se zformovala ve značně neuspořádané podobě. Druhým ohniskem rozvoje osídlení lokality bylo okolí jihozápadně od náměstí situovaného kostela sv. Jana Křtitele, kde lze předpokládat existenci osady raně středověkého původu. Současná tvář městečka Úterý je do značné míry určena rozsáhlou přestavbou sídla v barokním období, pro niž byl impulsem velký požár v roce 1694. Období devastace naopak začalo po roce 1945, kdy odsud byli odsunuti obyvatelé německé národnosti. Řada domů uvnitř jádra zůstala opuštěná, zchátrala a některé byly cíleně demolovány, jiné zachránil nový fenomén socialistického Československa – chalupářství. Navýšení ubytovací kapacity sídla bylo tehdy vyřešeno namísto údržby stávajícího stavebního fondu výstavbou nových bytových domů, architektonicky poplatných době svého vzniku. Přes tyto zásahy si městečko Úterý zachovalo mimořádné urbanistické a památkové hodnoty, jež byly v roce 1992 důvodem k jeho prohlášení za městskou památkovou zónu. Nezanedbatelná je i malebná poloha městečka v okolní kopcovité lesnaté krajině.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Úterský potok

věcný:

• městská památková zóna
• trhová ves
• odsun