Vesnice, rozkládající se ve svažitém terénu na pravém břehu Řemešínského potoka, se v písemných pramenech vyskytuje od roku 1281. V tomto roce ji tehdejší majitelé, rod Hrabišiců, postoupili klášteru křížovníků božího hrobu na pražském Zderaze. Po zániku kláštera v roce 1419 byla ves zapsána Kolovratům a před polovinou 16. století byl Řemešín připojen k panství Kaceřov Gryspeků z Gryspachu. Konfiskované panství včetně vsi Řemešína získal v roce 1623 plaský klášter, který jej spravoval do svého zrušení v roce 1785. V 19. století zůstávala vesnice součástí panství Plasy v majetku rodu Metternichů. Po obvodu nevelké návsi nepravidelného tvaru leží několik převážně menších usedlostí. Ve vesnici je dochován pozoruhodný soubor původní dřevěné lidové architektury, z něhož vyniká především usedlost čp. 1 s roubeným obytným stavením a patrovou roubenou sýpkou s pavláčkou. Dřevěné chalupy se dochovaly rovněž v usedlostech čp. 11 (eč. 7) s roubenou komorou v patře nebo čp. 16 s roubenou sýpkou. Ve světnici domu čp. 12 je dochovaný stropní trám s datací 1703, obvodové zdi jsou však novodobé.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• plaský klášter
• Řemešínský potok
• klášter křížovníků božího hrobu
• Zderaz

věcný:

• lidová architektura
• roubená obytná stavení
• roubená komora

jmenný:

• Kolovratové
• Gryspekové
• Metternichové
• Hrabišicové