Dominantou severní části vsi je patrová budova se středním prolamovaným rizalitem, označovaná jako panský dům nebo zámeček. Jedná se o jedinou dochovanou část dříve rozsáhlého obytného a hospodářského areálu. Když byl plaský klášterní stavitel Matěj Ondřej Kondel v roce 1721 propuštěn z poddanství, dostal od opata Eugena Tyttla, který si velmi cenil Kondelovy vynikající práce na stavbách po celém panství, pozemkový majetek v Nebřezinech včetně parcely na levém břehu Střely při silnici z Plzně do Kralovic. Zde si v letech 1721–1723 Kondel na náklady kláštera postavil podle plánů od Jana Blažeje Santiniho vlastní reprezentativní rezidenci včetně hospodářského zázemí. Není vyloučeno, že novostavba využila některých konstrukcí staršího objektu, čemuž by nasvědčovala přítomnost sklepů snad gotického původu. Kondelovi potomci dům obývali do roku 1762, ke konci jejich užívání byl však značně zchátralý a zadlužený. Poté snad sloužil jako letní sídlo plaských opatů a po zrušení kláštera jej v roce 1788 koupil v dražbě za 452 zl. poslední z nich, penzionovaný Celestin Werner, který zde žil až do své smrti v roce 1813. V domě nechal provést nezbytné opravy a také zde zřídil kapli sv. Kříže. V roce 1834 dům koupili dva pražští měšťané a obchodní společníci, původní obytný objekt zvýšili o patro a v sousedních budovách zřídili výrobnu parket, která zde fungovala – navzdory ničivému požáru v dubnu 1840 – až do roku 1878. Ještě koncem 19. století byl dům čp. 1 výstavním objektem v majetku rychtáře a největšího nebřezinského sedláka Kožíška. Vlivem postupné degradace zejména ve druhé polovině 20. století je však dnes nejohroženějším dílem ze souboru staveb z okruhu Santiniho tvorby na severním Plzeňsku.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

věcný:

• hospodářský dvůr

jmenný:

• Matěj Ondřej Kondel
• Eugen Tyttl
• Jan Blažej Santini
• Celestin Werner