Podle legendy se sv. Vojtěch při svém návratu z Říma zastavil ve Starém Plzenci, kde zanechal skupinu benediktýnských mnichů, aby zde pečovali o víru místních lidí poté, co byl rozhořčen z toho, jak se tu nedbá odpočinku v den sváteční. Dnešnímu gotickému kostelu na náměstí Třebízského ve Starém Plzenci skutečně předcházela románská stavba, jež zanikla snad po nájezdu kočovníků Oty Braniborského v roce 1280. Dnešní objekt má svůj původ v roce 1351, což dosvědčují i vzácné gotické fresky zdobící stěny presbytáře. Dalších úprav se kostel dočkal až v polovině 16. století, kdy se stal kostelem farním. Prvním doloženým farářem byl Jiřík, syn Jiřího Kokořovce z Kokořova, který nechal na kostele vyměnit starou plackovou klenbu za moderní křížovou klenbu bez žeber. Přibližně o sto let později byl do interiéru umístěn raně barokní hlavní oltář s renesančním obrazem Panny Marie obklopený sochami světců. Na Kokořovce z Kokořova jako hlavní patrony kostela upomíná malovaný epitaf na dřevě z roku 1605 a kamenné náhrobníky v boční lodi. V okolí kostela býval hřbitov, k němuž přináležela blízká barokní kaple Božího hrobu. Zvony nechal na kostelní věž osadit až počátkem 18. století Jakub Jan Lenk.

Románský původ kostela připomíná západní část stavby, věž kostela je naopak gotická a můžeme na ní najít kamenické značky. V 19. století došlo k úpravě interiéru, kdy v postranní lodi byly instalovány novogotické oltáře. Poslední výrazná rekonstrukce proběhla v 70. letech 20. století.  

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

věcný:

• benediktini
• kaple Božího hrobu

jmenný:

• Jiří Kokořovec z Kokořova
• Ota Braniborský
• Jakub Jan Lenk