Dějiny města Plzně jsou od prvopočátků spjaty s dominikánským řádem, jeho existence ve městě však nebyla zdaleka jednoduchá. Z původního areálu, který byl situován v historickém jádru města, byli mniši vyhnáni v důsledku josefínských reforem a znovu se do města navrátili až v roce 1910. Již roku 1907 žádali pražští dominikáni, aby mohli v Plzni vybudovat konvent pro tři řádové bratry a několik laiků. Žádosti bylo vyhověno a zprvu jim byl do správy svěřen kostel sv. Mikuláše. Tyto prostory však byly pouze provizorní a bylo záhodno začít co nejdříve se stavbou nového klášterního areálu. Plány stavby pod vlivem německé moderny a secese zpracoval architekt Antonín Möller a vlastní stavební práce řídil Eduard Sochor.

V srpnu 1912 byl posvěcen základní kámen presbytáře a již v říjnu 1913 byl dokončen kostel Panny Marie Růžencové. První mše svatá se zde konala 1. listopadu, a to ještě v nedokončeném interiéru bez většiny mobiliáře a bez lavic. Kostel, zasvěcený Panně Marii Růžencové, je trojlodní bazilikou s příčnou lodí a kaplovými přístavbami. Boční lodě lemují mohutné sloupy podpírající galerii. Nad oltářem s obrazem Panny Marie Růžencové se pne baldachýn, vedlejší oltáře jsou zasvěceny Božskému Srdci Páně a sv. Josefovi.

K západní straně kostela přiléhá věž, která spojuje kostel s budovou konventu. Ten tvoří nepříliš zdobená dvoupatrová budova na půdorysu písmene „L,“ stylově sjednocená s kostelem. Přízemí je z vnější strany zdůrazněno kamenným obkladem. Mohutný vchod je zvýšený osmi schody, nad ním se zdvíhá přístřešek položený na pilířích. Štít na západní straně kopíruje průčelí kostela. Pylony vedle něj vystupují nad hlavní římsu a nesou reliéf kříže, střed pak zdůrazňuje reliéf obličeje. Objekt zakrývá sedlová střecha a osvětlují ho obdélná okna.

V roce 1942 byli dominikáni nuceni klášter opustit a areál byl využíván jako chudobinec, po válce pak jako zotavovna pro vězně z koncentračních táborů. Po roce 1950, kdy byl řád z kláštera opět vypuzen, tu fungovaly nejrůznější instituce a kostel nadále sloužil liturgickým účelům. Po návratu v roce 1990 nechali dominikáni upravit prostory kláštera pro konání kulturních, společenských a náboženských akcí.  

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

věcný:

• chudobinec
• kostel Panny Marie Růžencové
• zotavovna

jmenný:

• Antonín Möller
• Eduard Sochor