Za hradbami středověké Plzně, na tzv. Špitálském či Pražském předměstí, založil v roce 1320 bohatý plzeňský měšťan Konrád z Dobřan špitál s kostelem sv. Máří Magdaleny. Kostel vysvěcený o rok později spravoval od roku 1322 řád německých rytířů.

Areál na půdorysu písmene „L“ tvořil jednolodní plochostropý kostel se zaklenutým presbytářem, který byl přímo napojen na obdélnou budovu špitálu, kde bývalo kolem 12 až 13 chovanců. V první fázi šlo o převážně dřevěnou stavbu, kterou po husitských válkách, kdy byl kostel se špitálem poškozen, nahradil kamenný objekt. V blízkosti kostela se nacházel hřbitov a po husitství byl celý areál ohrazen.

Počátkem 16. století zachvátil celé předměstí požár, který špitál fatálně poškodil. K definitivnímu zániku však došlo až v průběhu třicetileté války. Tehdy nechal velitel císařské obrany města preventivně vypálit předměstí a špitál s kotelem vyhořel. Zatímco kostel s hřitovem byl obnoven a sloužil až do konce 18. století, špitál zcela zanikl. V roce 1658 se dokonce na tomto místě uvažovalo o výstavbě bastionu, ale k tomu nikdy nedošlo a prostory postupně zaplnil městský hřbitov.

Cenným zdrojem informací o špitálním areálu v lokalitě U Zvonu jsou dnes především archeologické průzkumy, první proběhl již po druhé světové válce, poslední pak v roce 2010 v souvislosti s plánovanou stavbou prostor Západočeské galerie v Plzni.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Pražské předměstí
• Špitálské předměstí

věcný:

• řád německých rytířů

jmenný:

• Konrád z Dobřan