Zřícenina tvrze Vřeskovice (u čp. 38)

Vřeskovice - Okres Klatovy

Základní informace

typ památky: Panská sídla - tvrze
stavební sloh: gotika
historická epocha: středověk

Stručné představení

Hospodářské budovy nad východním okrajem vsi Vřeskovice ukrývají pozůstatky šlechtického sídla ze 14. století. Vřeskovická tvrz sloužila jako sídelní objekt místní šlechtě, jež svůj původ odvozovala od Drslaviců, přibližně do poloviny 15. století.

Historie

Severně od Klatov, nedaleko vodního hradu Švihov, se nachází malá víska Vřeskovice, která již od 13. století patřila Drslavicům. Nejstarší písemné zmínky o Vřeskovicích pocházejí z poloviny 14. století a ukazují, že jedna z větví rodu Drslaviců se ve vsi trvale usadila a nechala si nad jejím východním okrajem, na vyvýšeném místě, kterému se říkalo Schönanger, vystavět tvrz, která však téměř zcela zanikla jako součást hospodářského zázemí zdejšího statku.

Nejstarším známým pánem na Vřeskovicích byl jakýsi Ota, který pocházel z Biřkova a snad někdy kolem roku 1339 zakoupil zdejší statek. Ota se tak stal zakladatelem nové rodové linie Drslaviců, která měla v erbu kromě tradičního trojříčí ještě rybu v klenotu. Zřejmě nejslavnějším příslušníkem pánů z Vřeskovic byl Racek ze Schönangeru, který proslul jako udatný bojovník, jenž se mimo jiné účastnil roku 1385 křížové výpravy proti Litvanům. Kvůli svým vojenským a politickým aktivitám však trávil mnoho času mimo své sídlo, a tak koncem 14. století pobýval na Vřeskovicích Rackem dosazený purkrabí. Po Rackově smrti se o majetek podělili jeho synové Jan a Otík. Počátkem 15. století ale nejslavnější doba Vřeskovic definitivně končí.

V polovině 15. století získali část vřeskovického panství páni z nedalekého Roupova a přibližně o 100 let později připojili celé Vřeskovice ke své doméně. Tím ale tvrz přestává sloužit jako rezidenční sídlo a kolem roku 1573 je již vzpomínána jako pustá.

Původní podoba vřeskovické tvrze je nám zcela neznámá. Víme jen, že se rozprostírala na východní straně obce za kostelem sv. Jana Křtitele, kde měli podací právo k oltáři sv. Jakuba již od 14. století právě páni z Vřeskovic. Opuštěná tvrz totiž posloužila jako vhodné zázemí pro vřeskovický statek a postupně ji pohltila nová zástavba. V 18. století pak byla definitivně přestavěna na špýchar a poslední zbytky hradeb, jež tu stály ještě v 70. letech minulého století, již koncem 20. století definitivně zmizely.  

Další

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:
věcný:
jmenný:

Fotografie

Zřícenina tvrze Vřeskovice (u čp. 38)Zřícenina tvrze Vřeskovice (u čp. 38)