Křimice
Vývoj Křimic, v jejichž držení se od středověku střídali především plzenští měšťané, výrazně poznamenal rok 1830, kdy si zdejší zámek jako sídelní rezidenci vyvolili Lobkovicové.
Poleň
Poleň založila místní šlechta nejpozději ve 13. století, od počátku však byla ves rozdělena na několik částí, z nichž jedna byla spravována z hradu Pušperk. Počátkem 18. století pak celou Poleň připojili Černínové z Chudenic ke svému panství.
Tvrz Dolany (čp. 2)
Vodním příkopem obehnaná tvrz ve vsi Dolany byla sídlem jedné z rodových větví Švihovských z Rýzmberka, kteří se již před polovinou 13. století začali psát jako páni z Dolan. Pozůstatky dolanské tvrze přežily do dnešních dob pouze jako součást...
Tvrz Křenice (čp. 19)
Pouze obvodové zdivo dnes připomíná křenickou tvrz z poloviny 16. století, kterou si snad na místě staršího šlechtického sídla ze 13. století postavil Jetřich Valečský z Vřesovic.
Zámek Ježovy (čp. 1)
Původně renesanční tvrz pánů z Nebílova proměnili Černínové v 17. století v netradiční barokní stavbu s vystupující šestibokou kaplí.
Zámek Křimice (čp. 1)
Na místě starší tvrze nechal v roce 1732 vystavět František Václav z Vrtby barokní zámek podle návrhu Františka Maxmiliana Kaňky. Interiéry v rokokovém duchu vymaloval Julius Lux a sochami opatřil Lazar Widmann.
Zámek Měčín (čp. 1)
Bývalá výrobna sirupů a sýrů využívaná dnes jako zázemí zemědělského družstva v Měčíně bývala renesančním zámkem vystavěným koncem 16. století Heralten Kavkou z Říčan.
Zřícenina tvrze Vřeskovice (u čp. 38)
Hospodářské budovy nad východním okrajem vsi Vřeskovice ukrývají pozůstatky šlechtického sídla ze 14. století. Vřeskovická tvrz sloužila jako sídelní objekt místní šlechtě, jež svůj původ odvozovala od Drslaviců, přibližně do poloviny 15. století.