Černice Význam Černic, které byly v 15. století jednou z největších vsí Plzeňska, postupně až do 18. století upadal s tím, jak ztrácel význam černický rybník a mlýn na Úhlavě. Výhodná poloha při cestě na Nepomuk však opět napomohla Černicím k rozkvětu....
Fara v Kasejovicích (čp. 1) Za kasejovickým náměstím stojí zajímavá budova fary se zachovaným špýcharem a barokními klenbami.
Historické jádro vsi Zahrádka V Zahrádce najdeme řadu cenných venkovských stavení. V roce 1995 zde byla vyhlášena vesnická památková zóna.
Klášter trinitářů s kostelem sv. Prokopa ve Štěnovicích (čp. 33) Bývalý klášter řádu trinitářů s kostelem sv. Prokopa ve Štěnovicích byl zbudován z někdejšího barokního špýcharu.
Koterov Jihovýchodní předměstí Plzně, při železniční trati na České Budějovice, se pyšní jednou z nejhezčích a nejlépe zachovalých návsí na Plzeňsku.
Lužany Lužany jsou poprvé zmiňovány již v roce 1175. Nejslavnější etapa jejich historie je spojena se jménem architekta a mecenáše Josefa Hlávky.
Panský pivovar ve Spáleném Poříčí (čp. 2) V areálu bývalého panského dvora ve Spáleném Poříčí vynikají stavby špýcharu a pivovaru.
Sousoší Piety a socha anděla v Mirošově Barokní sochy různých svatých.
Sýpka v Chlumu Volně stojící, zděná omítaná budova na obdélném půdorysu.
Sýpka v Terešově Patrová zděná budova sýpky na podélném půdorys.
Terešov Vesnička na Zbirožsku nabízí několik barokních památek, zajímavý je i zdejší most.
Venkovské usedlosti v Dobršíně (čp. 1, 2, 4, 6, 8, 9, 12, 13, 16, 17, 18, 19, 21, eč. 2) Charakteristický ráz dobršínské návsi utváří unikátní soubor venkovských usedlostí s prvky lidové architektury typické pro oblast Prácheňska a Pošumaví.
Venkovské usedlosti v Ejpovicích (čp. 1, 2, 3) Objekty lidové architektury z 19. století na Hlavní ulici.
Venkovské usedlosti v Ostrovci (čp. 3, 4, 6, 8, 14) Soubor lidové architektury z 19. století.
Venkovské usedlosti v Plzni-Severním předměstí (čp. 62, 68, 83) Roudná je charakteristická patrovými venkovskými domy se sýpkami, špýchary a kaplemi, časté jsou i volně stojící stodoly plzeňských měšťanů.
Venkovské usedlosti v Třímanech (čp. 8, 17) Hospodářské usedlosti z 19. století.
Venkovské usedlosti ve Lhotě pod Radčem (čp. 2, 3, 30, 31, 32, 51, 70, 33) Soubor lidové architektury z 19. století.
Venkovské usedlosti ve Vejvanově (čp. 14, 15, 18, 35) Lidová architektura z 19. století.
Zámek Dolejší Těšov (čp. 1) Nenápadný zámeček na místě renesanční tvrze Koců z Dobrše vystavěli počátkem 18. století Dohalští z Dohalic.
Zřícenina tvrze Vřeskovice (u čp. 38) Hospodářské budovy nad východním okrajem vsi Vřeskovice ukrývají pozůstatky šlechtického sídla ze 14. století. Vřeskovická tvrz sloužila jako sídelní objekt místní šlechtě, jež svůj původ odvozovala od Drslaviců, přibližně do poloviny 15. století.