Kostel sv. Jakuba Většího stával v Kolinci ještě před založením městečka. Zdá se, že byl postaven klášterní hutí někdy kolem roku 1200 a již tehdy zřejmě disponoval farním právem. V souvislosti s Kolincem je poprvé zmíněn až ve 14. století, kdy již fungoval jako farní kostel pro konstituující se osadu rýžovníků zlata. Později byl výrazně rozšířen především v polovině 18. století. Zásadní proměna vzhledu kostela přišla v roce 1854, kdy k němu byla připojena mohutná hranolová věž.

Kostel je jednolodní, orientovanou stavbou z lomového kamene s raně gotickým presbytářem, který je trojboce uzavřen. Pod presbytářem je kruchta, kde jsou uložena těla některých významných majitelů panství. Jako místo svého posledního odpočinku si kostel sv. Jakuba Většího zvolili Vintířové z Vlčkovic, Perglarové z Perglasu či Kocové z Dobrše. Ve vnitřním prostoru najdeme několik náhrobníků z období od 16. do 18. století.

V západní části kostela dřívě bývala panská tribuna přístupná po můstku samostatným vchodem, který propojoval kostel s feudálním dvorem. V interiéru je nejcennější pozdně barokní socha Madony na jednom z vedlejších oltářů a pozůstatky gotické fresky Ukřižování na tympanonu. Hlavní oltář s portálovými sochami sv. Petra a Pavla pochází z poloviny 18. století a autorem oltářního obrazu je malíř František Klimeš.

Kostel je obklopen hřbitovem a dodnes se zde konají pravidelné bohoslužby.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

jmenný:

• Perglarové z Perglasu
• Kocové z Dobrše
• Vintířové z Vlčkovic
• František Klimeš