Severovýchodně od Hartmanic u cesty vedoucí z Bavor přes Hartmanice do Sušice se nachází malá ves Dolní Krušec, která se v pramenech poprvé objevuje v roce 1336, kdy zdejší statky odkázali bratři Oldřich a Vilém zderazskému klášteru. Pozemkový majetek jejich panství včetně vsi pak částečně držel klášter, místní šlechta a posléze především sušičtí měšťané. V 15. století byla ves součástí velhartického panství a posléze ji získali Cílové ze Svojšic. Roku 1543 si totiž Dolní Krušec nechal do desk zemských jako součást rodového majetku zapsat Petr Cíl. Když roku 1555 zemřel a o dědictví se podělili jeho 3 synové, dostal se Dolní Krušec do držby Beneše Cíle, který tu v polovině 16. století založil poplužní dvůr se šlechtickým sídlem. Cílové vlastnili zdejší statek až do 30leté války. Heřman Cíl se sice osobně nezúčastnil stavovského odboje, ale přesto mu byl majetek zkonfiskován. Následoval rychlý sled majitelů různého vlivu i schopností. Krátce patřil Dolní Krušec Račínům z Hrádku, Kocům z Dobrše či Běšínům z Běšin. V roce 1918 tu byla jedinou majitelkou jakási Anna Zvěřinová, jejích šest dědiců pak Dolní Krušec prodalo Františku Zlámalovi. Více jak deset let tu pak hospodařili manželé Broschovi. Roku 1949 jim však byl zámek zabaven a využíván státem. Přestože tu byly umístěny depozitáře Muzea v Sušici a další prostory byly užívány k ubytování, objekt postupně chátral.

Dnešní podoba zámku v základu odpovídá jeho původní podobě z poloviny 16. století. Jedná se o obdélnou patrovou budovy se sedlovou střechou, fasády jsou členěny obdélnými okny, původně byly ještě zdobeny sgrafity. Zatímco přízemí je zaklenuto valeně s hřebínky, první patro je plochostropé. V roce 1629, kdy bylo nezbytné přistoupit k rekonstrukci v důsledku poškození stavby požárem, bylo rozšířeno západní křídlo v obdélnou patrovou budovu se sedlovou střechou. Koncem 18. století byla renesanční část zámku zpevněna dvěma opěrnými pilíři a fasádu doplnily červené pásy ve tvaru obdélníků. Na jižním průčelí mezi okny byly umístěny sluneční hodiny, nad patrem byla vztyčena mansardová střecha a k sevezápadnímu konci přistavěna kaple sv. Jana Nepomuckého, jejíž střecha se zřítila v 80. letech 20. století. Počátkem 19. století pak celý objekt doplnila čtverhranná věž s cibulovou bání a hodinami vložená mezi obě zámecká křídla.  

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

věcný:

• kaple sv. Jana Nepomuckého

jmenný:

• Kocové z Dobrše
• Cílové ze Svojšic
• Petr Cíl
• Beneš Cíl
• Heřman Cíl
• Račínové z Hrádku
• Běšínové z Běšin
• Anna Zvěřinová
• František Zlámal
• Broschovi