Bezdružice, známé též pod německým názvem Weseritz, se rozkládají ve Stříbrské pahorkatině asi tři kilometry severně od Konstantinových Lázní. První písemná zmínka o Bezdružicích pochází z roku 1227. O vesnici se hovoří v souvislosti s testamentem, který učinil Kojata Hrabišic a jímž obec odkázal Vojslavovi a Bohuslavovi. Poté se Bezdružice na více než 100 let z historických pramenů vytratily, opětovně jsou připomínány až roku 1330. Tou dobou už stával zhruba v místech dnešního zámku menší středověký hrad. Až do roku 1390 drželi ves i s panským sídlem vladykové z Bezdružic, od tohoto data vlastnil zboží Purkart z Kolovrat, jenž byl zakladatelem rodové linie Bezdružických z Kolovrat.

Purkartovi potomci se za husitských válek přiklonili na stranu katolického plzeňského landfrýdu a bojovali proti kališníkům. Jan Bezdružický z Kolovrat se stal důležitým politikem a dvořanem poděbradské éry. Díky svému vlivu na krále docílil toho, že Bezdružice byly roku 1459 povýšeny na podhradní městečko a nadány právem týdenního trhu. Další privilegia vyprosil pro osadu Janův syn Jiří z Kolovrat, jednalo se především o možnost svobodného odkazování majetku, jež byla místním měšťanům udělena roku 1494. Kolovratská éra skončila roku 1540, kdy Bezdružice zakoupil Jan Elpognár z Dolního Šenfeldu, který místní statek zanedlouho rozmnožil o nově získaný Gutštejn. Po zhruba třicetileté vládě Jana Elpognára převzala Bezdružice kynžvartská linie švamberského rodu, která zde svá vrchnostenská práva vykonávala až do poloviny 17. století.

Během třicetileté války Bezdružice dlouho unikaly větším škodám, až roku 1646 vypálili městečko i s panskou rezidencí Švédové. Do barokní epochy vstoupila osada v úloze centra stejnojmenného velkého dominia, které roku 1712 získal knížecí rod Löwensteinů a jež roku 1768 čítalo přes 50 vesnic. Od počátku 18. století byla v Bezdružicích v provozu textilní manufaktura, k níž se poté přidružila sklárna, hlavním zdrojem obživy místních obyvatel zůstalo i na počátku 19. století lesnictví a zčásti zemědělství, snahy o těžbu rtuti a tuhy nepřinesly očekávané výsledky. Löwensteinům patřilo městečko až do zrušení feudálního zřízení, místní panské sídlo vlastnili až do roku 1945. Roku 1901 se Bezdružice staly konečnou stanicí nové železniční trati z Pňovan.

K Bezdružicím dnes patří řada přivtělených obcí, namátkou můžeme jmenovat Horní a Dolní Polžice, Kamýk, Křivce či Řešín. Na počátku třetího tisíciletí žilo ve městě, jehož hlavním turistickým lákadlem zůstává barokní zámek, necelých tisíc obyvatel.

Hejman v pekelném údolí

Při toulkách krajinou v západním sousedství města Bezdružice můžeme narazit na zalesněné údolí, které se vine mezi vrchem Milkovské Čihadlo a vesnicí Kohoutov. Ústní tradice mu přisoudila název Peklo a pojí se s ním řada strašidelných pověstí. Podle jedné z nich zde můžeme v noci spatřit přízraky ohnivých koulí, jiná varuje, že údolím se prohání Hejman, strážce lesa, jenž byl častým protagonistou hrůzostrašných vyprávění, která si mezi sebou předávalo německé obyvatelstvo Chebska, Falce, Krušnohoří a Českého lesa. Byl to prý obrovitý muž, jehož tvář, lemovaná místo vlasů a vousů mechem a lišejníky, se ztrácela pod širokým kloboukem.

Vzpoura poddaných na bezdružickém panství

Roku 1659 získal po smrti Jana Bedřicha ze Švamberka bezdružické dominium Jan Kryštof z Heissensteina, za jehož vlády vypuklo na panství roku 1680 povstání poddaných, které bylo jednou z dílčích epizod rozsáhlé rebelie, jež tou dobou zmítala velkou částí Českého království. Místní sedláci odmítali robotovat a dokonce se odhodlali k přepadení bezdružického zámku. Poté se asi 500 rebelů vydalo na nedaleký Ovčí vrch, kde se utábořili a opevnili. Na počátku května byli povstalci napadeni oddílem kyrysníků a po krátkém boji rozprášeni. Šarvátka si vyžádala zhruba 50 obětí, mezi nimiž byl i vůdce vzbouřenců, Hans Muck ze vsi Zhořce.

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic

(1564 Klenová - 21. 6. 1621 Praha)

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Český les
• Řešín
• Dolní Polžice
• Cheb
• Horní Polžice
• Weseritz
• Stříbrská pahorkatina
• Konstantinovy Lázně
• Kohoutov
• Krušné hory

věcný:

• plzeňský landfrýd

jmenný:

• Jiří z Poděbrad
• ze Švamberka
• Jiří z Kolovrat
• Jan Bedřich ze Švamberka
• Kojata Hrabišic
• Vojslav
• Bohuslav
• z Bezdružic
• Purkart z Kolovrat
• Bezdružický z Kolovrat
• Jan Bezdružický z Kolovrat
• Jan Elpognár z Dolního Šenfeldu
• Löwenstein
• Jan Kryštof z Heissensteina
• Hans Muck