- Drobné památky
Štítary
Štítary - Okres Domažlice
Základní informace
typ památky: Drobné památky
Stručné představení
Ves pod starobylým hradištěm Tasnovice/Štítary.
Památky v oblasti
Fara ve Štítarech (čp. 1)
Barokní fara snad na místě původní tvrze.
Halštatské hradiště u Štítar
Pozdně halštatský dvorec na ostrožně nad Hostěticemi.
Kaple sv. Judy Tadeáše ve Štítarech
Osmiboká kaple z roku 1705.
Socha sv. Jana Nepomuckého, křížový kámen a smírčí kříž ve Štítarech
Soubor drobných památek ve Štítarech a okolí tvoří socha sv. Jana Nepomuckého stojící u náhonu nedalekého mlýna a dva křížové kameny umístěné prozatímně ve dvoře fary.
Historie
První zmínka o Štítarech je z roku 1282, kdy se po nich psal Hartman ze Štítar, který patrně pocházel z rozvětveného rodu Prostibořiců. Lze předpokládat, že Štítary byly založeny nejpozději ve 12. století. Ze středověku máme zmíněna jména některých místních zemanů. Až k roku 1544 je poprvé zmíněna místní tvrz, tehdy byla vesnice pustá. Ještě v berní rule z roku 1654 se uvádí ve Štítarech pouze jeden usedlý sedlák, čtyři chalupníci a sedm tzv. zahradníků. Štítary tehdy byly jednou z nejchudších vesnic na panství Hostouň. V pozdějších letech zůstaly Štítary menší, ale hrdou, převážně německou vsí. V 19. století zde maloval a kreslil český malíř Quido Mánes. Německý název obce je Schüttarschen.
Nad obcí stojí na starobylém hradišti s dochovanou částí valů bývalý farní štítarský kostel sv. Vavřince (viz Tasnovice). Fara byla ve Štítarech, kostel však stojí blíže Tasnovicím. V obci je barokní kaple sv. Judy Tadeáše ve Štítarech. Naproti ní je zmíněná fara. Od ní se dá po nezvykle dlouhém mostě (kvůli místním mokřinám a nebezpečí záplav) dojít k mlýnu a odtud k hradišti.
Jádrem vsi je nevelká přibližně trojúhelníková náves s kaplí uprostřed. Ve vsi se zachoval zajímavý soubor lidové architektury. Starší je čp. 8, původně roubená stavba v kožichu, jde o přezděnou chalupu s chlévní dispozicí a stodůlkou. Čp. 32 patří k pozdně klasicistním stavbám s polovalbovou střechou a jednoduchou fasádou. Patrové čp. 10 zdobilo na fasádě tzv. „diamantování“ napodobující sgrafita, ozdobný prvek oblíbený v regionu koncem 19. století. Před domem stojí pilířová brána. Na přelomu 19. a 20. století vznikly objekty čp. 7 (s půdní nadezdívkou) a čp. 14 (s geometrickou fasádou a datací 1912). Výrazný je také objekt hasičské zbrojnice. Dva smírčí kříže.
Severozápadně od Štítar při Radbuze stojí hospodářský dvůr s mlýnem Hostětice. Na ostrožně nad Hostěticemi stával již pozdně halštatský dvorec. Hostětice vznikly poblíž zaniklé středověké vsi podobného jména (Hoštice), která patřila ve 12. století klášteru Kladruby. Údajně ji vypálili křižáci roku 1431. Později poblíž vznikl hospodářský dvůr, mlýn a ovčín. Mlýn u Hostětic (kolem 1900, dvoupatrová mlýnice, patrové obytné stavení) byl zrekonstruován. U náhonu stojí socha Jana Nepomuckého na novějším soklu. Z nápisu se dočteme, že sochu věnovali Ondřej a Anna Tichých.
Významné události
Štítary inspirují malíře Quida Mánese
Quido Mánes, jeden ze slavných malířů 19. století, zavítal při svém pobytu na zámku v Újezdě u Svatého Kříže také do Štítar. Usídlil se v hospodě Josefa Reinische a maloval zajímavé selské typy, které pak ztvárnil na svém obraze „Křesťanské cvičení“. Na faře namaloval německého faráře Matěje Bauera, pozdějšího arciděkana v Horšovském Týně. Inspiroval ho také pohled na místní děti, které si postavili u vody malý vodní mlýnek. Na dalším obraze zachytil učitele, který cosi vypráví nadšeným posluchačům a sahá si do tabatěrky pro šňupeček. U stolu podřimuje další postava, unavený malíř Josef Mánes. Quido se zaměřoval právě na podobné drobné žánrové výjevy. Některé byly např. vydávány jako litografie a rozšiřovány takto po celých Čechách.
Další
Literatura
Rejstříky
věcný:jmenný: