- Církevní stavby
Kostel sv. Anny Samotřetí v Pernolci
Pernolec - Okres Tachov
Základní informace
typ památky: Církevní stavby - kostely
stavební sloh: historismus, neogotika
historická epocha: novověk, moderní doba
Stručné představení
Novorománský kostel svaté Anny Samotřetí byl vybudován na přelomu 19. a 20. století poblíž Pernolce na místě starší poutní kaple.
Historie
Slohově a stavebně pozoruhodný kostel svaté Anny Samotřetí leží v katastru obce Pernolec na okraji lesa při hlavní silnici vedoucí z Trnové do Malého Rapotína. Jeho předchůdcem byla malá dřevěná kaple, která na tomtéž místě vyrostla roku 1723 a v níž byl údajně umístěn zázračný obraz. Ke svatostánku postupem času směřovalo stále více zbožných poutníků, proto se roku 1791 dočkal rozsáhlé opravy. Roku 1826 byla dřevěná svatyně nahrazena větší kamennou novogotickou kaplí, zbudovanou nákladem majitele tachovského panství Alfréda Windischgrätze. Zanedlouho však potřebám poutního místa přestal vyhovovat i tento sakrální objekt, v letech 1898 až 1902 byl proto nahrazen mnohem prostornějším kostelem. Jeho výstavbu financoval opět rod Windischgrätzů, řízena byla tachovským architektem J. Kraussem. Nedlouho po dokončení byl novorománský chrám svaté Anny Samotřetí obklopen zastaveními křížové cesty s kamennými kapličkami, zdobenými reliéfy, které roku 1908 vytesal Jan Rumpler. Soubor vzácných plastik byl v průběhu druhé poloviny 20. století přenesen do arciděkanského kostela v Tachově, kde se nachází dodnes.
Pernolecký svatostánek spravuje v současnosti stát. Památku naštěstí nepotkal osud mnoha dalších sakrálních objektů na Tachovsku, které po dlouhých letech pustnutí a chátrání teprve nyní zvolna vstávají z mrtvých. Technický stav pamětihodnosti je uspokojivý a díky péči místního občanského sdružení prochází pravidelnými opravami. Roku 2008 byla historická, architektonická a umělecká hodnota chrámu svaté Anny Samotřetí oceněna jeho zařazením do seznamu nemovitých kulturních památek.
Obdélníkovou loď ze západní strany ohraničuje průčelní hranolová věž krytá štíhlou jehlanovou střechou, na její východní část navazuje presbytář, který je zakončen půlkruhovou apsidou. Většina zařízení poutní kaple pochází z počátku 19. století, staršího data vzniku je obraz svaté Anny Samotřetí z roku 1826, jenž je patrně kopií pozdně gotického reliéfu, který je součástí hlavního oltáře kostela svaté Anny v nedalekém Částkově.
Další
Literatura
Rejstříky
místní:věcný:
jmenný: