Renesanční tvrz Lštění tvoří mohutná čtvercová věž vysoká 20 metrů. Její zdi dosahují šířky až 150 cm. K věži přiléhá novější panský dům z 19. století. Tvrz byla obklopena příkopy, které však byly zasypány, když tvrz ztratila svou obrannou funkci. Dlouhá léta totiž sloužila jako sýpka (ale i jako vodojem a obytný objekt). V současnosti je tvrz nově opravena díky péči nového majitele, vlastníka Nakladatelství Českého lesa, znalce dějin Domažlicka a amatérského archeologa, Zdeňka Procházky. Ten své zkušenosti z oprav shrnul roku 2007 do knihy „Lštění: proměny jednoho rytířského sídla, aneb, jak se státi zemánkem.“

Svému původnímu účelu středověké pevnosti sloužila tvrz pouze krátce. První zmínka o vsi Lštění je z roku 1362, kdy je jmenován její majitel Půta ze Lštění (do roku 1367). Lštění patřilo posléze držitelům hradu Lacembok, pramenů k historii vlastní tvrze je proto velmi málo, starší literatura uvádí často chybné údaje. Tvrz vznikla patrně ve 14. století, starší literatura uvádí že patrně za pánů z Hrádku (Lacemboku). Z. Procházka označuje za stavitele rytíře z Mělnice. Před rokem 1480 věž vyhořela a částečně se zřítila. Při opravě byla zvýšena o jedno patro. Věž stála u vodního příkopu, přístup do ní byl přes dochovaný pozdně gotický portálek. Víme, že na tvrzi bydlel Bohuchval z Hrádku (1513). Pak byla tvrz krátce v držení Černínů, kteří ji patrně nechali přestavět v renesančním slohu. V 16. století byla přistavěna k velké věži další obytná budova jakéhosi zámečku s kuchyní a spižírnou, která je už ovšem roku 1711 zmiňována jako ruina. Držitelé Lštění se rychle střídali, koncem 16. století Černínové prodali tvrz Václavu mladšímu Kocovi z Dobrše. Roku 1603 získalo statek město Domažlice, které ho často zastavovalo. Po bitvě na Bílé hoře majetek sice ztratily, Lštění však získaly zase zpět, protože o něj pro jeho odloučenost nebyl zájem. Roku 1665 koupil Lštění hrabě Kunat Jaroslav z Bubna a Litic, a bylo tak připojeno ke statku Srbice. Od počátku 18. století patřil statek opět Černínům, konkrétně k panství Chudenice. Již roku 1719 patřilo pro změnu ke statku v Přívozci, protože ho zakoupil Jan Maxmilián Kynšperský z Vřesovic. Až do roku 1769 sloužila tvrz jako hospodářský objekt.  Počátkem 20. století fungovala také jako vodojem a byla součástí obytného objektu.

Před dalším chátráním ji zachránil nakladatel Zdeněk Procházka, který ji zakoupil roku 2001. Při opravách se zjistilo, že trámové konstrukce jsou ještě původně středověké, stejně jako některé dubové podlahy. Nejlépe dochované původní prostory jsou v nejvyšším (čtvrtém) patře, včetně typických sedátek u oken. Dochovaly se také pozdně gotické a renesanční omítky z konce 15. století. Našly se také zbytky původních kachlů s motivem Meluzíny. Věž je uváděna někdy jako třípatrová, jindy jako čtyřpatrová. Důvodem je uspořádání – věž má tři nadzemní patra a jedno vložené patro sýpkové. Spodní patro s dochovanými střílnami sloužilo k obranným účelům. Počátkem 21. století byla tvrz znovu zastřešena, nová střecha je vysoká dlátková (starší byla nižší valbová).

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Lacembok

jmenný:

• Z. Procházka
• Půta ze Lštění
• Bohuchval z Hrádku