Přibližně 11 km severozápadně od Klatov se v malebném šumavském podhůří nachází městečko, jehož historie byla po více než 600 let spojena s jedním jediným rodem. Černínové z Chudenic, kteří se z původně nevýznamné drobné místní šlechty vypracovali mezi nejbohatší panské české rody, zde sídlili již před rokem 1291. Prvním známým majitelem panství byl jakýsi Drslav z Chudenic, za nějž tu již prokazatelně stál farní kostel, který později ozdobil cenným renesančním oltářem proslulý Mistr chudenického oltáře. Vlastní stavbu původní středověké tvrze, jejíž pozůstatky jsou patrné ve hmotě dnešního zámku, však klademe až do poloviny 14. století. Je sice velmi pravděpodobné, že tu již dříve stávalo nějaké šlechtické sídlo, avšak prameny o jeho existenci mlčí.
Právě tak, jak rostl význam a moc pánů z Chudenic, vzkvétaly i Chudenice. Černínové jako úspěšní správci, politici i hospodáři tak již koncem 16. století dosáhli povýšení Chudenic na městečko, jenž se mohlo pyšnit vlastním erbem, pečetí i trhovým právem. Rozsáhlé chudenické panství, které již v 17. století mělo vedle vlastního městečka ještě 12 vsí, však prožívalo po 30leté válce těžké časy. V roce 1666 se totiž sice podařilo Janu Heřmanu Černínovi spojit tou dobou ve dvě části rozdělené panství, avšak o 12 let později se natolik zadlužil, že byl jeho majetek soudně odhadnut a připraven k prodeji. Aby však nedošlo ke ztrátě rodového sídla, odkoupil jej Humprecht Jan Černín z Chudenic, s nímž se na Chudenice vrátila nedrahovická větev Černínů sídlící na Jindřichově Hradci. Poměrně složitou situaci navíc ještě zkomplikoval revoluční rok 1680, kdy byl Humprecht nucen vypořádat se, podobně jako řada jiných vrchností, se vzpourou poddaných, kteří se dožadovali zrušení poddanství. I toto složité období se však podařilo Černínům se ctí překonat a nadále dbali na rozkvět svého panství, které v polovině 19. století čítalo již neuvěřitelných 45 vesnic a dvě městečka. Během dlouhého 19. století v Chudenicích také pobývala řada významných osobností, mezi nimiž vyniká Josef Dobrovský či rodák Jaroslav Kvapil. V držení Černínů zůstali Chudenice až do konce 2. světové války, kdy byl Eugenu III. Černínovi konfiskován veškerý majetek. Poslední chudenický pán sice nebyl obviněn z kolaborace, ale jako na německého státního příslušníka se na něj vztahovaly Benešovy dekrety.
Dnes mají Chudenice přes 600 obyvatel a spravují okolní vsi Lučice, Býšov, Slatinu a Bezpravovice. Vedle zemědělství je důležitým zdrojem obecních příjmů také turistický ruch. K návštěvě Chudenic totiž láká nejen chudenický zámek s muzeem Josefa Dobrovského, ale i kostel sv. Jana Křtitele s oltářní archou Mistra chudenického oltáře, rozhledna Bolfánek, Americká zahrada, Rusalčino jezírko či zámek Lázeň.
