Jakuba Augustona můžeme považovat vskutku za nejvýznamnějšího plzeňského barokního stavitele. Svůj nesmírně aktivní život zasvětil čilé stavební činnosti, kdy pod jeho vedením vznikla, případně byla přestavěna, celá řada významných budov nejen v samotné Plzni, ale na území celého Plzeňského kraje.

Jakub Auguston mladší přišel do Plzně před rokem 1692 na pozvání svého strýce Jakuba Augustona staršího. Augustonovi byli původem italská rodina, přičemž právě Jakubův strýc zavítal do Plzně v době vrcholící pobělohorské rekatolizace před rokem 1661, kdy je oficiálně přijat za plzeňského měšťana. Třicetiletou válkou zdecimovaná Plzeň se tou dobou teprve pozvolna vzpamatovávala, takže Jakub Auguston starší započal řadou menších barokních úprav a oprav. Brzy ale práce přibývalo, a tak si stárnoucí stavební mistr k sobě přivolal na pomoc mladého synovce. Jakub Auguston mladší začínal pouze drobnými pomocnými pracemi a především se prosadil jako štukatér. V Plzni poznal svou životní lásku, dceru spoluradního Jana Hany, Alžbětu Rozálii z Hanu, se kterou se oženil v červenci 1696, čtyři roky poté, co se též stal plnohodnotným členem městské obce. Společně měli šest dětí a Jakub zahájill krátce po svatbě přestavbu rodinného domu, dnešního Gerlachovského domu, v Dřevěné ulici. Tato jeho vynikající práce si zasloužila značný obdiv radních, kteří posléze Jakubovi svěřovali stavbu a úpravy významných městských budov. V roce 1701 zemřel Jakub Auguston starší a mladý následovník převzal jeho dílnu. Tou dobou se již profiloval jako vyhledávaný a uznávaný architekt, o jehož služby mělo zájem nejen město, bohatí měšťané, ale také církev a šlechta. Mezi Augustonovy prvotřídní práce patří výstavní budova plzeňského arciděkanství, kláštera dominikánek, který si vyvolil i jako místo svého posledního odpočinku, či františkánského kláštera. Mimo Plzeň můžeme jeho nezaměnitelný architektonický podpis spatřit na kostele sv. Blažeje ve Starém Plzenci, kostele sv. Jiří v Černošíně, konventě chotěšovského kláštera. Vlivní západočeští šlechtici si pak přizvali Augustona ke stavbě zámku v Rochlově, Nebílovech, Týnci u Klatov, Bušovicích, Malesicích či Mirošově. Proslulé jsou především jeho měšťanské domy v Riegrově, Dominikánské, Pražské či Sedláčkově ulici.

Pod taktovkou tohoto velmi schopného architekta se tak středověká, válkou poničená Plzeň přeměnila v nádhernou výkladní skříň českého baroka. Auguston zemřel v roce 1735 a je pohřben v kostele sv. Anny u bývalého kláštera dominikánek.  

Literatura

Seznam literatury