Počátky Křimic jsou spjaty se starým šlechtickým rodem Drslaviců, kteří je drželi v průběhu 13. a zřejmě i 14. století. Posléze je zakoupil Pertold, zvaný Nussl, plzeňský měšťan, který započal měšťanskou éru držby Křimic vrcholící počátkem 17. století, kdy zemřel bezdětný poslední příslušník měšťanského rodu Točníků Purkart. Od poloviny 17. století panství vlastnili páni z Vrtby a od nich je roku 1830 získali Lobkovicové, kteří využívají křimický zámeček, s výjimkou 2. poloviny 20. století, až do současnosti.

Pro vývoj a urbanisticHistorické jádro vsi Křimiceké uspořádání Křimic, jež byly k Plzni připojeny v roce 1973, bylo zásadní zbudování hospodářského dvora a šlechtického sídla v průběhu 18. a 19. století. Neméně významné bylo také směřování důležité obchodní cesty z Plzně do Norimberka právě přes Křimice. Mezi architektonicky nejcennější část lze považovat panské sídlo a k němu přiléhající budovy na severozápadě obce a následně venkovské usedlosti na jižní straně návsi. Bohatí sedláci využívající k obchodu blízkou panskou rezidenci si v průběhu 19. století v Křimicích stavěli krásné klasicistní patrové domy, které mnohdy ozdobili empírovou či historizující fasádou s lizénami, profilovanými římsami a dvůr uzavřeli výstavní klenutou branou. Cenné jsou zvláště usedlosti čp. 13, 14, 41 a 45, jejichž jádro má středověký původ. Mezi hospodářskými objekty vyniká pozdně barokní sýpka u domu čp. 22. Pozoruhodný celek lidové architektury je od roku 1995 památkově chráněn.  

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Norimberk

věcný:

• sýpka

jmenný:

• Drslavicové
• páni z Vrtby
• Lobkovicové
• Purkart Točník z Křimic
• Pertold Nussl