Nalžovské Hory

Nalžovské Hory - Okres Klatovy

Základní informace

typ památky: Drobné památky

Stručné představení

Nalžovské Hory vznikly v polovině 20. století spojením Nalžov a Stříbrných Hor, které jsou v raném novověku vzniklou osadou, kde probíhala těžba stříbra.  

http://www.nalzovskehory.cz/

Památky v oblasti

Kostel sv. Kateřiny v Nalžovských Horách

Kostel sv. Kateřiny v Nalžovských Horách
Na území bývalé vsi Stříbrné Hory se nachází barokní kostel postavený počátkem 18. století za Norberta z Poettingu.

Lesní park Prašivice u Nalžovských Hor

Lesní park Prašivice u Nalžovských Hor
V lese nedaleko Nalžovských Hor nechal Eduard Taaffe postavit umělou zříceninu připomínající původní rodové sídlo Ballymotte v Irsku.

Zámek Nalžovské Hory (čp. 1)

Zámek Nalžovské Hory (čp. 1)
Nalžovský barokní zámek vystavěla hrabata z Poettingu v polovině 18. století na místě středověké tvrze a renesančního zámku.

Historie

Existence urbanistického celku s názvem Nalžovské Hory má poměrně krátké trvání, až do roku 1951 šlo totiž o dvě samostatné obce. Starší Nalžovy vznikly v důsledku výstavby šlechtického sídla, které si zde někdy před rokem 1379 postavila místní šlechta. Pozůstatky této středověké tvrze jsou dodnes patrné ve hmotě zámecké sýpky. Podrobnější zprávy o Nalžovech máme však dochovány až z konce 16. století, kdy panství získal mocný rod Švihovských z Rýzmberka. Švihovští zde také v první polovině 17. století zbudovali pozdně renesanční zámeček. Po vymření místní větve rodu Švihovských zakoupili tou dobou již značně zadlužené nalžovské panství Poettingové. Za Švihovských se statek Nalžovy značně rozšířil a mimo vlastní šlechtické rezidence a stejnojmenné vsi k němu náleželo ještě dalších 19 vesnic.

Poettingové se pak ve 40. letech 18. století rozhodli pro výstavbu nového reprezentativního sídla v podobě barokního zámku, který vyrostl na místě starší tvrze i zámku. Přesto si ale panství nepodrželi dlouho a již roku 1769 se novým majitelem stal hrabě František Taaffe. V držení jeho rodu pak zůstaly Nalžovy až do konce první republiky. Tou dobou se Nalžovy staly důležitým kulturním i politickým centrem, neboť hrabě Eduard Taaffe často během svých pobytů na Nalžovech řešil záležitosti celozemské politiky. V rozsáhlém zámeckém archivu se údajně z této doby dochovala řada velmi citlivých dokumentů, z nichž však většina zanikla v důsledku rozsáhlého požáru v roce 1929. V 50. letech 19. století zde navštěvoval základní školu také spisovatel Karel Klostermann. Taaffové si také pod vlivem romantismu nechali u zámku zbudovat anglický park a v podobném duchu upravili i les na vrchu Prašivice necelé 2 km severovýchodně od Nalžov, zde na přání Ludvíka Taaffe vyrostla umělá zřícenina připomínající původní rodové sídlo v irském Ballymotte.

Jižně situované Stříbrné Hory vznikly v důsledku těžby zdejší stříbrné rudy. Ložiska byla objevena v první polovině 16. století a krátce na to se zde zkoncentrovala osada s příznačným názvem Stříbrné Hory, ta již v roce 1530 získala statut městečka. Vedle stříbra se tu těžilo také olovo a cín, avšak za necelých 50 let se ložiska vyčerpala a navíc se horníkům nedařilo pokořit všudypřítomnou podzemní vodu, která doly zaplavovala. Ačkoli ves od samého vzniku patřila Nalžovským Horách, k jejich oficiálnímu spojení došlo až v polovině 20. století.

Dnes jsou Nalžovské Hory menší obcí při hlavní silnici na Klatovy přibližně 10 km od Horažďovic. Vedle barokního zámku s anglickým parkem a lesoparkem na vrchu Prašivice tu můžeme navštívit ještě barokní kostel sv. Kateřiny, před nímž upoutá především smírčí kříž ze 17. století, a dále sérii barokních plastik světců v okolí kostela a na náměstí.  

Významné pověsti

Bludný Moravan

Vedle tajemného lesa na Prašivici, jehož specifického genia loci využili i Taaffové k realizaci svého romantického lesoparku, láká pozornost milovníků tajemna i kostel sv. Kateřiny, jenž se vypíná na kopci nad obcí. V tomto barokním kostele měl totiž najít svůj věčný klid hrabě Václav z Poettingu, avšak tato výsada mu dopřána nebyla, neboť jeho duše zde údajně dosud nenašla pokoje. Podle očitých svědků tu každou noc se svící v ruce vychází z hrobky a bloudí kolem kostela.

Významné události

Kultura poněkud plesnivá

Za hrabat Taaffů se v Nalžovech vyráběl zcela unikátní zrající sýr, jehož podstatnou součástí byla plíseň, kterou přivezl hrabě Taaffe z Irska. Čeněk Charous ji pak v roce 1897 poprvé použil k výrobě sýra, jenž byl konzistencí podobný Camembertu, avšak místo tradiční bílé plísně se vyznačoval narůžovělou až červenou barvou.

Tohoto jedinečného nalžovského sýra se již v prvním roce vyrobilo téměř 150 000 kusů a jeho obliba neustále rostla, neboť těsně před první světovou válkou se ve firemních záznamech dočítáme, že sýrárna vyprodukovala přes půl milionu sýrů. V učebnici mlékárenství dr. Otakara Lexy se dokonce můžeme dozvědět, jaký byl jeho výrobní postup: „Čerstvě nadojené mléko se nejprve poněkud ochladí, posýří a vzniklá sýřenina poté nalévá do tvořítek vyložených sáčky. Po 12 hodinách se sáčky vyjmou, přenesou do solovny, kde se sýr na povrchu solí. Osolený sýr se dává do sklepa (18-19°C), kde jsou rozšířeny ušlechtilé plísně. Sýr dostává na povrchu nejprve bílý porost, který později červená, a ve vysokém stáří sýra až zezelená. Zrání trvá asi 14-21 dní. Sýr představuje koláčky 10-11 cm v průměru, 2-3 cm výšky a váží 200g.“ Avšak ani tento podrobný popis neumožnil obnovení produkce této delikatesy po druhé světové válce, neboť se během bouřlivé druhé čtvrtiny 20. století zcela vytratila k výrobě sýra nepostradatelná plíseň Penicillium nalgiovensis.  

Významné osobnosti

Eduard Taaffe

1833-1895

Fotografie

Kostel sv. Kateřiny v Nalžovských HoráchLesní park Prašivice u Nalžovských HorZámek Nalžovské Hory (čp. 1)