Zakladatelem gotického kostela sv. Jana Křtitele byl zřejmě již ve 13. století Drslav Černín. Přibližně o půlstoletí později získala stavba statut farního kostela a od roku 1378 tu působil jako plebán kronikář Karla IV. Přibík Pulkava z Radenína. Původní gotické jádro jednolodního kostela s hranolovou věží v západním průčelí bylo mírně proměněno četnými barokními úpravami. V roce 1660 byla ke kostelu přistavěna věž se zvonicí, o něco později k ní přibyla charakteristická cibulová střecha.

O co méně nápadná je vnější podoba kostela, o to zajímavější je jeho vnitřní vybavení. Hlavní loď kostela je plochostropá a zdobí ji nástropní freska od malíře Kaplánka z roku 1759. Triumfální hrotitý oblouk nese nástěnné malby z 15. století zpodobňující výjevy z historie černínského rodu, které ovšem zmizely pod výmalbou z 19. století. Při severní lodi je oltář doplněn dřevěným sousoším Kalvárie z poloviny 18. století. Na severní straně presbytáře sklenutého křížovou žebrovou klenbou visí obraz Oplakávání Krista z konce 15. století přenesený sem ze švihovské hradní kaple. V předsíni jsou pak k vidění náhrobníky z 16. až 18. století. Nejzajímavější částí je ovšem pseudogotický oltář s původní renesanční archou z roku 1505, jejímž autorem je Mistr chudenického oltáře. Jedná se o obraz Madony mezi sv. Janem Křtitelem a sv. Janem Evangelistou. Po stranách je pak doplňují obrazy dalších světců.

Ke kostelu patří barokní fara s mansardovou střechou z 18. století.  

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

jmenný:

• Karel IV.
• Drslav Černín
• Přibík Pulkava z Radenína
• Kaplánek