Obec Osvračín se nachází na soutoku Zubřiny a Dravého potoka. Na ostrohu východně od dnešní obce stával středověký hrad, z kterého zůstaly dnes již jen nepatrné zbytky. S hradem a jeho majiteli jsou také spojeny počátky historie obce, která často měnila majitele. Zmínky o místním kostelu Narození Panny Marie máme již z konce 14. století. V 80. letech 16. století je poprvé zmíněna tvrz v Osvračíně, kterou si postavili Kocovští z Kocova. Stála dle kroniky v místech dnešního hospodářského dvora. Majetek po nich převzali Černínové, obec krátce patřila i k panství Chudenice.

V obci (na svažité návsi a podél komunikací) se dochovaly domy a brány, většinou z 2. poloviny 19. století a počátku 20. století. Ve 20. – 30. letech vznikly zajímavé domy čp. 153 a 154.  U čp. 58/183, 60, 91, 22, 23 stojí zděné patrové špýchary, u čp. 38 a 39 brány. Čp. 15 a 95 mají ještě některé roubené části. 

Barokní zámek si v obci na přikoupených pozemcích postavili patrně Hildprandtové, kteří koupili panství roku 1734 (Jan Hildprandt z Ottenhausenu – zemřel roku 1776). Ten nechal barokně upravit také kostel. Od 40. let 19. století do roku 1945 vlastnila zámek sklářská rodina Zieglerů. Obec měla od 1. poloviny 18. století i svůj pivovar, dodnes se uchovala část jeho sklepů. Různé podzemní chodby (pro ochranu i pro užitkové účely) jsou pro Osvračín typické. Není divu, že se i o hradu vyprávělo, že se propadl do země, což se mimochodem skutečně stalo části podzemních prostor pod několika domy v obci roku 1936. Tím tajemná pověst Osvračína jen vzrostla.

Ve 20. letech 20. století učil v Osvračíně regionální spisovatel a básník Domažlicka Josef Abraham. Napsal např. vlastenecké „Chodské sonety“ (1931). Přispíval hojně také do místního tisku. V Osvračíně zemřel a je zde pohřben.

Zámek v Osvračíně patřil od 40. let 19. století do roku 1945 známé sklářské rodině Zieglerů. V regionu nejznámější Ondřej Ziegler nechal zámek novogoticky přestavět. Zieglerovi provozovali např. sklárnu ve Staňkově, později ještě větší podnik v Holýšově, který patřil ve svém oboru k největším a nejmodernějším v Rakousku – Uhersku. Specializovali se na výrobu tabulového a zrcadlového skla. Roku 1875 si Zieglerovi nechali postavit na hřbitově Osvračíně rodinnou novogotickou hrobku. Vstup do ní symbolicky není z kamene, ale s pevného skla.

Chlebové střevíčky

V dávných dobách žily na hradě Osvračín tři sestry. Byly rozmazlené až hrůza, jak se na šlechtické dcerky sluší. Stížnosti chudiny z okolí, která už pomalu neměla co jíst, je vůbec nezajímaly. A těch šatů a bot, co měly! Když už je omrzely vzácné látky i kůže, poručily, aby jim vyrobili nové střevíčky z chlebového těsta. A hned také uspořádaly hlučný bál, aby se v nich mohly všem předvést. Sotva však zahrála hudba a marnotratnice se chtěly pustit do tance, propadly se do země i s celým hradem.

Archeologický průzkum vyvrací tradované legendy

Roku 1998 provedl ve spolupráci s Archeologickým ústavem v Praze archeologický průzkum hradu Zdeněk Procházka s dobrovolníky. Prokázal, že hrad zanikl násilně, patrně nedlouho po svém dokončení. Místní ho ani nestačili rozebrat, jak se tradovalo, při jeho zničení došlo ke zřícení zdiva směrem dovnitř. Vznikl tak umělý pahorek, který zarostl zelení.

 Josef Abraham

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

věcný:

• kostel Narození Panny Marie
• lidová architektura
• zámek
• zřícenina hradu

jmenný:

• Kocovští z Kocova
• Černínové z Chudenic
• Hildprantové
• Zieglerové
• Josef Abraham