Hlohová leží 3 km jižně od Staňkova, poprvé byla v pramenech zmíněna roku 1357. I zde bylo malé šlechtické sídlo s tvrzí. K roku 1368 je zmíněn vladyka Jan z Hlohové (Hložek, Hložec). Mezi dalšími majiteli najdeme vladyky ze Sedlce, Ronšperky, pány z Roupova, Vidršpergáry (jejich hrobka je v kostele sv. Jiljí). Po konfiskacích po bitvě na Bílé hoře získali Hlohovou (nejprve část, později celou vesnici) Trauttmansdorffové. V 18. století patřila Hlohová k nejlidnatějším vsím na jejich panství, stálo zde 43 usedlostí. Obyvatelstvo bylo převážně české, víme, že se v kostele tehdy kázalo výhradně česky.
Místní zaniklá tvrz je naposledy zmíněna v pramenech k roku 1629. Stávala přímo ve vsi na návrší. Tvrziště je dnes již zcela zastaveno. Zřetelná je jen část příkopu s valem a část sklepení. Do tvrze se patrně vcházelo od severu. V blízkosti tvrziště stojí bývalý vrchnostenský dvůr (chov koní), ve kterém upoutá velká kamenná sýpka s arkádou v prvním nadzemním podlaží.
Kostel sv. Jiljí je barokní z 18. století. Malou kapličku neznámého zasvěcení najdeme u vrchnostenského Hlohovského (Paseckého) mlýna. Má čtvercový půdorys, je uzavřena původními dřevěnými dveřmi. Uvnitř jsou svaté obrázky. Hodnotné místní stavby jsou čp. 69, čp. 74 a zčásti roubené stavby čp. 45, 59, 26. U čp. 8 a E7 se dochoval roubený špýchar. V obci se zachovalo také několik bran s překladem. Z mladších objektů je zajímavý statek čp. 43 z roku 1920.
