Historie poutního místa Světce se začala psát už dlouho předtím, než zde byl roku 1639 založen paulánský klášter. K místní kapli Čtrnácti svatých pomocníků, o které se v písemných pramenech poprvé hovoří roku 1329, měli od středověku podací právo křižovníci. Roku 1496 byla svatyně pozdně goticky upravena a rozšířena do podoby kostelíka.

V únoru 1639 převzali svatostánek na přímluvu tehdejšího majitele tachovského panství plukovníka Johanna Husmanna z Namedy od řádu křižovníků pauláni. V sousedství kostela začal nedlouho poté pod vedením pražského architekta Šimona Pánka vyrůstat barokní konvent, který byl dobudován roku 1669. Po dokončení kláštera napnuli pauláni síly k výstavbě chrámu. Práce brzdily vytrvalé spory s křižovníky, kteří se nechtěli vzdát svých starých práv k poutnímu místu. Pře byla smírně urovnána až v červenci 1677, tou dobou však byla nová prostorná svatyně už téměř hotova. Autorem výsledné podoby svatostánku, v němž se roku 1680 sloužily první mše, byl patrně věhlasný Ital Giovanni Domenico Orsi. V únoru 1729 postihl konvent ničivý požár, poslední stopy po řádění ohně byly zahlazeny až roku 1756. V rámci josefínských reforem byl klášter roku 1787 zrušen a uzavřen, klauzuru muselo opustit 13 řeholníků.

Majitelem areálu se díky úspěchu v dražbě stal roku 1790 Josef Mikuláš Windischgrätz. Komplex budov sloužil během přestavby tachovské rezidence rodu k dočasnému ubytování vrchnosti, poté byl upraven na sídlo správního aparátu. Roku 1816 strhla vichřice střechu kostela, opuštěný objekt začal pomalu chátrat. Kníže Alfréd Windischgrätz začal roku 1857 uskutečňovat ambiciózní plán výstavby nového rodinného sídla, které mělo vyrůst na místě zrušeného chrámu. Reprezentativní romantický zámek nebyl nikdy dokončen, Windischgrätzův záměr přesto odsoudil starý svatostánek k úplnému zpustnutí. Tento úděl se rozsáhlými demolicemi v letech 1858 a 1859 bezezbytku naplnil. Bývalý konvent byl do roku 1945 využíván lesním úřadem, od roku 1956 až dodnes je v něm umístěno odborné učiliště. Zatímco stará paulánská klauzura se v současnosti nachází v poměrně dobrém technickém stavu, z kostela Čtrnácti svatých pomocníků zůstala smutná troska, zarůstající bujnou vegetací.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Praha

věcný:

• křížovníci s červenou hvězdou
• rušení klášterů
• pauláni

jmenný:

• Giovanni Domenico Orsi
• Josef II.
• Alfréd Windischgrätz
• Josef Mikuláš Windischgrätz
• Johann Husmann z Namedy
• Šimon Pánek