První zmínka o gotickém kostele svatého Jana Křtitele v Kostelci pochází z roku 1356. V 17. a 18. století byl jeho exteriér barokně upraven, změny se v menší míře dotkly i interiéru, další méně podstatné stavební zásahy přineslo 19. století.

K západnímu průčelí chrámové lodi takřka čtvercového půdorysu je připojena předsíň, z protilehlé východní stěny vystupuje protáhlý, trojboce uzavřený presbytář, ke kterému na severu přiléhá gotická sakristie, nad níž se vypíná mladší hranolová věž krytá jehlanovou střechou. Dominantou západní strany kostelní lodi je malebný raně barokní tabulový štít. Hladkou fasádu člení pouze podlouhlá okna zakončená lomenými oblouky, konstrukce kněžiště je zvenku zpevněna kamennými opěráky. V jižním průčelí budovy je umístěn bohatě zdobený gotický ústupkový portál.

Stropy chrámové předsíně i lodi jsou ploché, nad presbytářem se prostírá křížová klenba, jejíž žebra hruškového tvaru spadají na jehlanové konzoly. Obzvláště cenným architektonickým prvkem kněžiště je původní výklenkový sanktuář, tedy prostor pro ukládání liturgických nádob s eucharistií. V sakristii se setkáme s křížovou klenbou, klínová žebra dosedají na jehlanové konzoly.

Mezi mobiliářem kostela svatého Jana Křtitele převažují raně barokní díla, která pocházejí ze 17. století. Ústředním bodem interiéru je hlavní oltář portálového typu obdařený sloupy a raně barokními sochami svatého Václava a svatého Zikmunda. Jeden ze dvou postranních oltářů nese pozdně gotickou skulpturou Madony z konce 15. věku. V 16. století vzniklo několik znakových náhrobníků, které můžeme spatřit v lodi i presbytáři chrámu. O několik desetiletí mladší raně barokní kazatelna je zdobena malbami čtyř evangelistů.

Kostelecká svatyně není v současnosti využívána k bohoslužebným účelům, katolická církev stavbu bezúplatně postoupila obci, která provádí postupnou rekonstrukci sakrální památky.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

věcný:

• náhrobníky
• gotická Madona
• gotický sanktusník