Pozoruhodný kostel svatého Jana a Pavla byl vybudován v pozdně barokním slohu, vysvěcen byl roku 1801. Hranolová věž, přiléhající k západnímu průčelí obdélníkové lodi, byla k chrámu připojena roku 1855. Na východní straně navazuje na těleso lodi půlkruhově uzavřený presbytář s patrovým přístavkem obdélníkového půdorysu, v němž se nachází sakristie a oratoř. Fasády zkrášlují mohutné pilastry, nevysokou věž, zhotovenou z neomítnutých kamenných kvádrů, kryje nízká jehlanová střecha.

Vnitřní prostor lodi se stavitel svatyně rozhodl svrchu uzavřít nepříliš obvyklou zrcadlovou klenbou s lunetami. Nad kněžištěm ční česká placka, sakristie i modlitebna jsou naproti tomu plochostropé. Hlavní oltář, ústřední bod celého sakrálního prostoru, pochází z poloviny 19. století a byl vyveden v pozdně empírovém slohu. Pozdně barokní obraz, který mu vévodí, vznikl zhruba v půli 18. věku. Část mobiliáře tvoří umělecké artefakty přenesené do místního kostela ze zrušeného paulánského kláštera ve Světcích, který zanikl během josefínských reforem v osmdesátých letech 18. století. Patří mezi ně především barokní sochy řeholníků a světců z doby kolem roku 1700, mezi nimiž vyniká plastika svatého Františka z Assisi. Ta však byla vytesána o něco později, až kolem půle 18. věku. Dva novorenesanční postranní oltáře ze závěru 19. století jsou patrně dílem Jana Rumplera. Stručný výčet zařízení svatostánku uzavírá pozdně barokní křtitelnice ze sklonku 18. století.

Zanedbaný chrám svatého Jana a Pavla převedlo roku 2008 plzeňské biskupství bezúplatně na obec Halže, která od tohoto data financuje postupnou obnovu pamětihodnosti. V první fázi byla opravena věž, která předtím představovala nejvíce poškozenou část stavby a jejíž zřícení bezprostředně hrozilo. Kromě ní byla potřebná péče věnována i kostelním zvonům a věžním hodinám.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

věcný:

• plzeňské biskupství
• barokní křtitelnice

jmenný:

• Josef II.
• Jan Rumpler