Původně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl dříve údajně zasvěcen svatému Floriánovi, tvoří dominantu bezdružického náměstí. První zmínka o chrámu pochází z roku 1515, kdy nechal Jiří z Kolovrat v Plzni ulít pro místní svatostánek zvon. Stará stavba byla v letech 1710 a 1711 stržena a na jejích základech byla vybudována nová barokní svatyně, jež byla po požáru Bezdružic roku 1838 empírově upravena. Mohutná věž byla připojena patrně roku 1723, původně byla kryta barokní cibulovitou bání. Do roku 1857 fungoval bezdružický chrám jako filiálka, jež spadala pod faru v Čelivi, poté byl povýšen na samostatný farní kostel. Roku 1880 byla provedena celková rekonstrukce sakrálního objektu, která měla odstranit statické poruchy lodi. Presbytář i nároží věže byly zesíleny opěráky z tesaných kvádrů, věž byla zakryta jehlancovým krovem. Zatím poslední opravy prodělala památka v devadesátých letech minulého století.

Současnou podobu svatostánku určuje obdélníková loď, k jejíž jižní straně přiléhá hranolová věž. Trojboce uzavřené kněžiště je zvenku obklopeno a zpevněno opěráky. Presbyterium je sklenuto křížovou a valenou klenbou, strop v lodi je plochý. Novorenesanční hlavní oltář pochází z druhé půle 19. století, boční portálové oltáře jsou pozdně klasicistní a vyznačují se obrazy svatého Jana Nepomuckého a svaté Anny z přelomu první a druhé třetiny 19. věku. Součást mobiliáře tvoří barokní kazatelna ze závěru 17. století a renesanční kamenná křtitelnice z roku 1554. Poblíž levého bočního oltáře byly do zdiva lodi zasazeny dva cenné figurální náhrobníky, jež patrně ukrývají ostatky Jiřího a Václava Kolovratů z Bezdružic, kteří zesnuli ve dvacátých a třicátých letech 16. století.

Technický stav bezdružického kostela je po zatím poslední opravě z devadesátých let 20. století dobrý a konají se v něm pravidelné bohoslužby.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

věcný:

• renesanční křtitelnice
• figurální náhrobníky

jmenný:

• Jiří z Kolovrat
• Jiří Kolovrat z Bezdružic
• Václav Kolovrat z Bezdružic