Městská zástavba se od středověku koncentrovala v blízkém okolí původně nepravidelného oválného náměstí, které svým západním okrajem přiléhalo k čedičovému vrchu, na němž vyrostl bezdružický hrad, později přeměněný na zámek. Po vybudování nového kostela, k němuž došlo v letech 1710 a 1711, byla plocha náměstí postupně vyplňována novými domy. Výměra nezastavěného prostranství se tím poznenáhlu zredukovala až přibližně na polovinu původního rozsahu.
Jádro Bezdružic bylo těžce postiženo rozsáhlými požáry z let 1730, 1809 a 1834, z toho důvodu je většina dochovaných obydlí klasicistní či novodobá. Výjimku představují dva pohledné empírové domy (čp. 39 a čp. 40). Za zmínku stojí i objekt bývalé radnice, který se nachází uprostřed náměstí poblíž kostela. Patrová budova vznikla roku 1842, jedno z jejích křídel bylo dlouho využíváno jako fara. Krása a výstavnost historického centra Bezdružic značně utrpěly demolicemi části neobydlených domů, které zůstaly pusté po odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válce. Bourání staré zástavby se dotklo především severozápadní části náměstí a Úterské ulice.
