Zřícenina hradu Krašov

Bohy - Okres Plzeň-sever

Základní informace

typ památky: Panská sídla - hrady a zříceniny
stavební sloh: gotika, baroko
historická epocha: středověk, novověk

Stručné představení

Hrad ze 13. století později přebudován na letní sídlo plaských cisterciáků. V 19. století zpustl.

Historie

Zřícenina hradu Krašov je situována na skalnatém ostrohu nad řekou Berounkou severovýchodním směrem od vesnice Bohy. Hrad založil před rokem 1232 Jetřich z významného západočeského rodu Hroznatovců (jeho strýcem byl Hroznata, zakladatel kláštera v Teplé) a jedná se tak o jeden z nejstarších hradů v Čechách, který nebyl založen panovníkem, ale šlechticem. V držení Hroznatovců hrad zůstal do poloviny 14. století, kdy se na krátký čas stal majetkem Rýzmberků. Od nich jej na konci 70. let 14. století získali Kolovratové a další šlechtičtí majitelé se střídali i po husitských válkách, mezi nimi například Hrobčičtí z Hrobčic. Po třicetileté válce získal Krašov rod Miseroni, který jej po sporech s plaskými opaty v roce 1678 prodal včetně hospodářského příslušenství právě cisterciáckému klášteru v Plasích. Cisterciáci pak hrad od roku 1701 využívali jako své letní sídlo, které za tím účelem nechali několikrát barokně upravit (naposledy v roce 1774). Rezidence byla vybavena dvěma kaplemi, refektářem (společnou jídelnou), kuchyní a 27 obytnými místnostmi. Po zrušení kláštera v roce 1785 byl Krašov opuštěn a začal rychle chátrat. Destrukce hradu byla uspíšena rozebíráním jeho kamenných zdí, z nichž se v 19. století bral materiál na opravu blízkého hospodářského dvora Rohy. V novodobé historii se hradu ujal nejprve Klub českých turistů a od roku 1931 Spolek pro záchranu hradu Krašova (obnoven v roce 1991). Ten zde vybudoval turistickou ubytovnu a prováděl konzervační práce i částečně dostavby, v jejichž důsledku však bohužel došlo k zániku řady archeologických situací bez jejich odborného vyhodnocení.
Z nejstarší stavební fáze hradu (první polovina 13. století), jehož vývoj je v českém kontextu mimořádně složitý a zajímavý, je dnes dochováno zdivo hradního jádra na nejlépe chráněném východním konci ostrožny. V další etapě, již ve druhé polovině 13. století, byl přistavěn okrouhlý bergfrit a hradba s bránou a následně vznikl nový dvoupatrový palác, jehož dochované torzo s patrnými stopami renesančních a barokních úprav je dnes kryto střechou. Hrad odděluje od okolního terénu mohutný příkop, za nímž se nacházelo rozlehlé opevněné předhradí s hospodářským zázemím. Terénní relikty jednotlivých provozních objektů (pivovar, kovárna, cihelna, mlýn, krčma apod.) patří k nejlépe dochovaným středověkým památkám tohoto typu na našem území.

Fotografie

Fotogalerie pro totu položku nebyla nalezena.