- Technické památky
Pivovar Světovar v Plzni-Východním předměstí (čp. 777)
Plzeň-Východní Předměstí - Okres Plzeň-město
Základní informace
typ památky: Technické památky
stavební sloh: nezařaditelné
historická epocha: moderní doba
Stručné představení
Český plzeňský pivovar, jak zněl oficiální název pivovaru, jemuž sloužil areál dnešního Světovaru, založil v roce 1910 Jan Kleissl. Poměrně krátká historie tohoto plzeňského piva skončila ve 30. letech, kdy akcie postupně skoupil Měšťanský pivovar.
Historie
Český plzeňský pivovar, kterému se posléze začalo říkat Světovar, vyrostl na počátku 20. století v rychle se rozvíjejícím novém plzeňském průmyslovém centru na Slovanech ve výhodné poloze u železniční trati Plzeň-České Budějovice. Zakladatelem pivovaru byl podnikatel Jan Kleissl, jenž s finanční podporou Živnostenské banky započal ve zdejším pivovaru vařit pivo již v roce 1913. Pivovar měl však od počátku velké finanční i odbytové potíže, vázla především domácí distribuce a naopak se osvědčil vývoz do zámoří, především do USA. Světovar, který pozvolna začal vzkvétat, byl trnem v oku Měšťanskému pivovaru. Počátkem 30. let 20. století se Prazdroji podařilo skoupit dostatek akcií a vytvořit jakousi fúzi plzeňských pivovarů pod názvem Plzeňské městské pivovary, v roce 1933 byla již výroba ve Světovaru dostatečně ochromena na to, aby bylo možné pivovar zcela uzavřít.
Areál posléze posloužil mnoha různým podnikům, za války tu pracovali zaměstnanci Škody Plzeň a posléze patřil vojenské správě. Po válce tu byly autodílny ČSD a nadále sloužil především vojenským účelům. Rozsáhlý komplex pivovaru na nepravidelném, přibližně obdélném půdorysu vystavěla v letech 1911 až 1913 plzeňská stavební firma Müller a Kapsa. Oproti původnímu návrhu se nakonec chystaná kapacita pivovaru navýšila a během výstavby se tak ještě stavební plán pozměnil. Pro stavbu jednotlivých budov byly využity především železobetonové konstrukce, ve své době šlo o velice moderní a nové řešení, které v tomto rozsahu ještě nebylo jinde použito. Lepší dostupnost mnohdy i odlehlých částí velkého pivovaru zajišťovala kolejová doprava. Většina čtyř- až pětipodlažních staveb byla opatřena kombinací hladkých a strukturovaných omítek a režného zdiva, nejčastěji s plochými, výjimečně valbovými střechami. Kromě vlastních výrobních provozů jako byla sladovna, varna, sklepy a výstav byl objekt doplněn o bednárny, garáže, kolny na vozy a na opravu vagónů, tesařskou, natěračskou a sedlářskou dílnu. Důležité zázemí vytvářela budova s kantýnou při Sladové ulici a hlavní vstupní administrativní budova obrácená průčelím zdůrazněným předzahrádkou do Koterovské ulice. Dnes je víceméně chátrající komplex Světovaru příležitostně využíván ke konání různých kulturních a společenských akcí.
Další
Literatura
Rejstříky
věcný:jmenný: