Plzeňský Lochotín se od konce 19. století měnil z okrajové čtvrti s převládajícím zemědělským zázemím v reprezentativní městský obvod s parky, zahradami a honosnými vilami, které si stavěla plzeňská smetánka. Řada z těchto staveb se dochovala v téměř původní podobě a dodnes jsou považovány za architektonické skvosty.

Na přelomu let 1921 a 1922 si plzeňský architekt František Beneš postavil ve Vlastině ulici rodinný dům. Velkorysá stavba s rozsáhlou zahradou byla inspirována duchem venkovské lidové architektury. Dvoupodlažní dům s částečně obytným podkrovím uzavírá sedlová střecha s polovalbami. Zatímco první podlaží má líc vyzděný z režného lomového zdiva, druhé podlaží je zděné s vnějším obkladem a roubenou trámovou konstrukcí. Exteriér je bohatě zdobený vyřezávanými dřevěnými prvky, štíty jsou opatřeny prkenným bedněním, pavlače zdobí pásky a sloupky s řezbou, podobně vyřezávaná jsou i prkenná zábradlí a sloupky nesoucí střechu verandy a schodiště do zahrady. V interiéru zaujmou především malované, kazetové dveře.

V blízkosti Benešovy vily se nachází jedna z nejzajímavějších funkcionalistických staveb v Plzni. Tato dvoupodlažní vila na členitém půdorysu byla postavena v roce 1934 uprostřed komponované zahrady s altány, vodní plochou a tenisovým kurtem. Z průčelí vystupují rizality, fasádu narušuje lodžie a rozlehlá terasa. Interiéru vévodí původní obložení stěn, mramorové krby či plné dřevěné zábradlí s mosazným madlem.

Obchodník Jan Kleissl, z jehož podnětu vyrostla v letech 1870 až 1880 kolonie dělnických domů Na Jánské, do této části města situoval i svůj vlastní dům. Architekt Tomáš Kilián, který se specializoval zvláště na dopravní stavitelství, navrhl dům vzdáleně připomínající vlaková nádraží. K vlastní obdélníkové obytné stavbě jsou z obou stran symetricky připojeny přízemní, hospodářské budovy. Průčelí pak zdůrazňuje venkovní dvouramenné schodiště. Dům obklopuje zahrada, v niž se nachází dvoupatrový altán.

Na svou dobu mimořádně odvážnou realizaci provedl architekt František Krásný. Kestřánkova vila na rohu ulic Karlovarské a Boženy Němcové se pyšní schodišťovým rizalitem zakončeným kupolí s kovovou korunkou. Otevřená lodžie je obklopena zábradlím s rotlinnými motivy. Nádherná zahrada, kterou projektoval lesmistr Josef Zikmund, stejně jako průčelní schodiště však musely ustoupit budování Karlovarské třídy koncem 70. let 20. století.  

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Vlastina
• Na Jánské

věcný:

• Benešova vila
• Kleisslova vila
• Kestřánkova vila

jmenný:

• Jan Kleissl
• František Beneš
• Tomáš Kilián
• František Krásný
• Josef Zikmund