O existenci léčivého pramene v místech dnešního lochotínského amfiteátru se vědělo již v 18. století díky zprávám místního lékaře Bernarda Říhy. Zatímco Říha však zemřel dříve, než by mohl své poznatky jakkoli využít. Podnikavý a schopný purkmistr Martin Kopecký podnítil v roce 1932 vznik Akciové okrašlovací společnosti, jejímž cílem bylo zbudovat na Lochotíně nové městské lázně. Z příspěvku členů se tak záhy podařilo rekreační a léčebný areál otevřít. Léčivý pramen, pojmenovaný na počest purkmistra Kopeckého pramen, sloužil jako pitná i koupelová kůra. Kromě pseudoklasicistní kolonády a vlastní lázeňské budovy zbudoval spolek v okolí také romantický park se skalní poustevnou a pamětním pískovcovým sloupem. Podle původního plánu měly lochotínské lázně nabídnout svým návštěvníkům i čítárnu, divadlo a akademii, kvůli malému zájmu Plzeňanů však k realizaci nikdy nedošlo. Oproti Kopeckého předpokladům totiž lázně nebyly zdaleka takovým lákadlem. Brzy se navíc objevily problémy i se silou pramene, který začal vysychat a posílením z jiných pramenů ztratil své léčivé vlastnosti. Za 15 let od otevření tak musela okrašlovací společnost lázně prodat Měšťanskému pivovaru, který se pokoušel udržet objekt v provozu, avšak návštěvnost byla stále mizivá.

Lochotínské lázně nakonec přeci jen přežily obě války a po roce 1948 posloužily pionýrům a ke konání různých společenských akcí. Definitivně zanikly až v 60. letech, kdy většinu lázeňského parku, s jedinou výjimkou Lochotínského pavilonku, překryl amfiteátr a Karlovarská třída.  

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• lochotínský park
• Karlovarská třída
• Lochotínský pavilonek

věcný:

• Akciová okrašlovací společnost
• Kopeckého pramen

jmenný:

• Bernard Říha